Před dvaceti lety, 11. září 2001, došlo v USA ke zřejmě nejznámějšímu útoku teroristů na západní civilizaci. Vinou čtyř buněk al-Káidy zemřelo asi tři tisíce lidí. Zpěvačka Věra Martinová byla osudného dne přímo v New Yorku, pár stovek metrů od „Dvojčat“, a vše s hrůzou sledovala.
Při pohledu na hroutící se mrakodrapy prožívala pocity bezmoci a strach. „Když letadlo narazilo do prvního věžáku, všichni si nejprve mysleli, že to byla havárie, nešťastná náhoda. Vyběhla jsem z hotelu na ulici, venku bylo v podstatě ticho, jen všichni měli otevřené dveře od aut a puštěná rádia. Ze začátku to totiž bylo až nereálné. Vím, že kolem jel kluk na kole a ptal se, co to tady zase točí, jak jsou lidi zblblí z různých filmových štábů,“ vybavila si Věra Martinová.
Bála se létat
Panika nastala až ve chvíli, kdy se zřítila první budova. „Lidé vyskakovali z oken, ti na ulici plakali. Bylo to strašné,“ líčila. Jakmile se objevily zprávy o druhém nárazu letadla do věžáků, všem došlo, že se o náhodu nejedná a zemi zasáhly teroristické útoky.
„V tu chvíli jsem myslela na to nejhorší. Dokonce se mluvilo o tom, že mají podminované všechny mosty. Čekali jsme, kde co ještě vybuchne, co dalšího se stane,“ zavzpomínala zpěvačka na tragickou událost, která změnila svět. Ten den prý měla největší strach ve svém životě. „Vážně jsem měla obavy, že je konec, že se živá domů nevrátím. Bála jsem se, že už nikdy neuvidím svoje dítě, Anežce tehdy bylo osm let,“ dodala.
V jedné z budov, která byla zasažena, pracoval i její velmi dobrý kamarád, který měl neuvěřitelné štěstí. „Jeho děti neudělaly správně domácí úkol a on se s nimi zdržel doma, aby to opravili. Tím se zpozdil a to mu zachránilo život. Jinak by tou dobou byl už dávno v práci. Přitom ty děti chyby v domácích úkolech nikdy předtím neudělaly,“ uvedla zpěvačka. Tato událost ji velmi poznamenala. Ještě několik let poté se bála usednout do letadla.