Alžběta II. se jako dítě zapojila do války proti Hitlerovi. Přiznala i významnou noc svého života

Do své smrti byla královna Alžběta II. čestným plukovníkem 16 britských armádních pluků a mnoha jednotek Commonwealthu. Jako členka ATS se stala první ženou z královské rodiny, která se aktivně účastnila v britských ozbrojených silách. Významnou roli ve válce sehrála však už jako dítě.

Krátce po začátku německého bombardování Londýna, 13. září 1940, bylo na Buckinghamský palác svrženo pět bomb. Královská kaple, vnitřní čtyřúhelník a brány paláce se rázem proměnily v prach.

Královská rodina zůstala v Londýně

Král Jiří VI. s manželkou, královnou Alžbětou, se místo útěku rozhodli v Británii zůstat v solidaritě s těmi, kteří prožívali tuto bleskovou válku. Od počátku konfliktu totiž existoval plán na evakuaci královského páru spolu s jejich dcerami do Kanady. Ten se však nenaplnil, neboť Alžbětina matka prohlašovala: „Mé děti nikdy neodcestují beze mě. Já nikdy neodejdu bez svého manžela krále. A král zemi neopustí.“

Pro Brity bylo královské rozhodnutí zůstat v zemi vysoce symbolické a dostalo se mu velké pozornosti v tisku. Královský pár navštěvoval oblasti Londýna, které byly zničeny nálety, a hovořil s obyvateli a členy místních pohotovostních služeb.

Povzbuzení evakuovaných dětí

První velká role pro mladou Alžbětu započala rok po začátku války, kdy poprvé vystoupila v rozhlase BBC, aby promluvila k tisícům britských dětí, které byly odloučeny od svých rodičů. Povzbudila je při evakuaci z Londýna do bezpečných měst v Británii a jiných spřátelených zemích. „Tisíce z vás v této zemi musely opustit své domovy a odloučit se od svých otců a matek. Moje sestra Margaret Rose a já soucítíme, protože z vlastní zkušenosti víme, co to znamená být daleko od těch, které ze všeho nejvíc milujeme. Vám, žijícím v novém prostředí, posíláme poselství a zároveň bychom rády poděkovaly milým lidem, kteří vás přivítali ve svých domovech, vzkázala tehdy 14letá Alžběta.

Alžběta bojovala proti hladu

Jak válka postupovala, princezna se stále více angažovala. V roce 1943 započala pěstování plodin na hradě Windsor jako součást vládní kampaně „Dig for Victory“, ve které lidé využívali každý volný kousek půdy k pěstování zeleniny, aby pomáhali bojovat proti nedostatku potravin. Před druhou světovou válkou se totiž Británie spoléhala na dovoz. Za války však byla lodní doprava ohrožována nepřátelskými ponorkami a válečnými loděmi.

Ráno v den svých šestnáctých narozenin dostala hodnost čestného plukovníka granátnické gardy, což symbolizovalo její vojenskou účast a úsilí. V roce 1944, ve svých 18 letech trvala na vstupu do Auxiliary Territorial Service (ATS), ženské větve britské armády.

Sloužila jako mechanička

Alžběta se stala mechaničkou poslední rok války. Absolvovala kurz řízení a údržby vozidel v Aldershotu, kvalifikaci získala 14. dubna 1945. Noviny ji tehdy přezdívaly „Princezna automechanik“.

Válka v Evropě skončila 8. května 1945. V Londýně vyšly slavit tisíce lidí do ulic a zaplnily tak celé Trafalgarské náměstí až k Buckinghamskému paláci, kde je král s královnou zdravili z balkonu. Když slunce začalo zapadat, rozhodla se mladá Alžběta se svou sestrou slavit vítězství spolu s lidmi v ulicích. Nicméně se snažila, aby ji a její sestru nikdo nepoznal.

V rozhovoru pro BBC v roce 1985 uvedla: „Pamatuji si, že jsme měly strach z toho, že nás poznají, a tak jsem si přes oči stáhla čepice od uniformy. Řady neznámých lidí spojovaly ruce a kráčely po Whitehallu a všechny zaplavilo štěstí a úleva.“ Existují dokonce zprávy, že se princezny zapojily do tance v hotelu Ritz. „Myslím, že to byla jedna z nejpamátnějších nocí mého života,“ zavzpomínala.

Zdroj: The National WWII Museum

Markéta Princová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom