10 informací, které jste vůbec netušili o biopotravinách

1. Biopotravina je produktem ekologického zemědělství

Ekologické zemědělství a hospodaření musí dodržovat přísná pravidla produkce i chovu. Vše, co se následně vypěstuje či vychová v ekologickém režimu, tedy na ekologické farmě, hospodářství či sadu, v souladu s legislativou ekologického zemědělství, může být označováno jako BIO.

2. BIO poznáte podle loga

Biopotraviny běžně seženete v kamenných obchodech a supermarketech, kde je poznáte jednoduše podle označení biolistu a biozebry. Jen na tyhle dvě značky se můžete stoprocentně spolehnout. U loga musí být také uveden kód kontrolní organizace, která danou biopotravinu (či biofarmu) certifikovala a každoročně kontroluje.

3. Surovina ze zahrádky není bio, musí mít certifikát

Mezi hlavní mýty u biopotravin patří i ten, že suroviny, co si vypěstujete doma na vlastní zahrádce, budou bio. Není tomu tak! Bio jsou pouze ty produkty a suroviny, které pocházejí od certifikovaného ekologického zemědělce. Každý, kdo chce své produkty takto označovat, musí podepsat smlouvu s některou státem pověřených kontrolních organizací a zaregistrovat se do systému ekologického zemědělství u Ministerstva zemědělství. Ti, kteří splní veškeré požadavky, získají certifikát až na 15 měsíců. Jedině s ním mohou značku používat. Za klamavé označení hrozí vysoké pokuty. Aktuálně vláda schválila až 2 mil. Kč.

4. Přísné kontroly

Ekologičtí zemědělci a chovatelé podléhají přísným kontrolám, které reguluje evropská a národní legislativa. Ministerstvo zemědělství pověřuje vybrané organizace k zajištění dodržování všech pravidel ohledně péče o zvířata, zpracování či pěstování. Každý eko zemědělec, výrobce biopotravin a obchodník v ČR musí mít uzavřenou smlouvu o kontrole s jednou ze 4 kontrolních organizací, jimiž jsou KEZ o.p.s., ABCert, Bureau Veritas nebo Biokont. Systém prověřování je nastaven tak, že minimálně jedenkrát za rok projde celý řetězec od prvovýroby až po distribuci kompletní kontrolou, navíc je kontrolován ještě stejně jako jeho konvenční kolegové, například Státní veterinární správou či Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí.

5. Zákaz chemie a umělých postřiků i průmyslových hnojiv

Během pěstování je zakázáno používat chemické postřiky, pesticidy, regulátory růstu i průmyslová hnojiva. Hnojení musí být prováděno ekologicky pomocí hnoje hospodářských zvířat, kompostem a zeleným hnojením. Přebujení plevelu se zamezuje střídáním plodin či mechanickým ničením. Ekologičtí zemědělci mohou k eliminaci chorob či škůdců použít pouze povolené přípravky na ochranu rostlin, např. na bázi výluhů z bylin. Kompletní seznam je zveřejněn na stránkách ÚKZUZ.

6. Zvířata v přirozených podmínkách

Podmínky chovu a ustájení skotu v ekologickém zemědělství musejí splňovat fyziologické a etologické požadavky všech věkových kategorií zvířat. V ekologických chovech je proto zakázáno trvalé vazné ustájení, bezstelivové a roštové ustájení. Ustájená zvířata musejí mít možnost volného pohybu a přístup k předmětům, o které se mohou drbat. Samozřejmostí je také vzájemný kontakt mezi zvířaty a přístup na pastvu do venkovního výběhu. Budovy pro ustájení zvířat, kotce, zařízení a nářadí se musí řádně čistit a dezinfikovat pouze povolenými prostředky, v ekologických chovech se kvůli pohodě chovaných zvířat pravidelně s využitím povolených přípravků potlačuje obtížný hmyz a hlodavci. Prioritním požadavkem je zabezpečení kvalitního krmiva pro chovaná zvířata, zejména objemného krmiva (seno, siláž, sláma a čerstvá píce) – ideálně z ekofarmy, kde zvířata žijí. Z pohledu léčení a prevence chorob sedláci v ekologickém režimu dávají přednost přírodním a homeopatickým přípravkům. Reprodukce v chovu funguje na principu uzavřeného obratu stáda a s přednostním využitím přirozené plemenitby – tedy býka. Inseminace zakázána není, nicméně oproti konvenčním chovům je zakázáno podávat zvířatům léčivé přípravky a hormony k synchronizaci říje, stejně jako používat metody přenosu embryí. Ekologický farmář je povinen zajistit, aby novorozené tele přijalo co nejdříve po porodu dostatečné množství mleziva – ideálně od své matky. Telata musejí být napájena mlékem nejméně dvakrát denně, a to nejméně do tří měsíců věku. V ekologickém chovu telat není dovoleno podávat náhražky mléka a mléčné krmné směsi. Na biofarmách není povoleno chovat telata starší sedmi dnů v individuálních boxech.

7. Ekologické zemědělství chrání půdu i vodu

Vzduch, voda a půda zůstávají díky ekologickému zemědělství uchráněny od všech chemikálií, které tam nepatří a nezasahují tak ani do potravního řetězce. Pole jsou díky tomu plná života a najdete na nich velké množství hmyzu i motýlů.

8. Čerstvost potravin

Výroba biopotravin vylučuje jakékoli použití chemických ochucovadel, barviv a zlepšovatel chuti, konzistence nebo vůně. Trvanlivosti se dosahuje přírodní cestou například pomocí soli, česneku nebo sušením či nakládáním do oleje apod. Právě díky absenci některých umělých přídatných látek sice biopotraviny nevydrží v ledničce tak dlouho, na druhou stranu máte záruku čerstvosti a autentičnosti produktu.

9. Nákup na farmách i on-line

Za nákupem můžete vyrazit přímo na farmu, ale také můžete vyzkoušet e-shopy. Některé farmy se snaží na poptávku reagovat co nejpružněji a nově nabízejí také závoz svých produktů až k vašim dveřím např. prostřednictvím tzv. bedýnek. Na pár kliků si tak můžete objednat bio hovězí z Bílých Karpat nebo třeba zeleninu z Polabí, ať už bydlíte kdekoliv.

10. Podpora lokálních producentů i ekonomiky

Správným krokem, jak podpořit ekologické zemědělce, kteří důkladně pečují o půdu, krajinu a hospodářská zvířata s maximální možnou ohleduplností, je nákup jejich bioproduktů. Jedná se o ten nejlepší způsob, jak jim za jejich neúnavné úsilí pořádně poděkovat a zároveň tím udělat něco pro životní prostředí kolem nás. Zkrátí se tím dodavatelské řetězce i uhlíková stopa a podpoří zaměstnanost ve venkovských oblastech, kam všichni tak rádi jezdíme a kde chceme pestrou krajinu plnou motýlů, remízků a potůčků. To vše ekologičtí zemědělci budují a na svých farmách podporují a za to jim patří velké poděkování.