A přece se točí aneb největší opilci ze zvířecí říše

Že my lidé (a Češi obzvlášť) holdujeme alkoholu, je známé. Co vás ale možná překvapí je, že nejsme sami. I opice mívají „opice" a kromě nich se mohou opít sloni i žirafy.

V případě slonů se často mluví o plodech stromu marula, které po spadnutí na zem na horkém africkém slunci kvasí a sloni jsou pak „navátí". Není to ale tak úplně pravda. Aby se slon opil po těchto plodech, musel bych spořádat asi 50 litrů zkvašené šťávy z plodů, což není reálné. Bolelo by ho spíš břicho než hlava. Vysvětlení je jiné. Sloni často ožírají kůru tohoto stromu a s ní i larvy brouků z rodu Polyclada. Ty jsou pro ně pak daleko silnější než alkohol, obsahují totiž toxiny, které slonům zamotají hlavu. Nejsou tedy opilí, ale spíše přiotrávení.

Sloní stádo „na mol" bylo ovšem zachyceno i v provincii Jün-nan. Čtrnáctičlenná skupina hledala kukuřici k jídlu, místo toho vypila 30 litrů kukuřičné whisky a naprosto opilá usnula uprostřed čajové zahrady. Obrázky obletěly internet a staly se hitem.

Vzít za to umí i opice. Například šimpanzi v Guineii byli podrobeni sedmnáctiletému zkoumání a vědci zjistili, že šimpanzi dlouhodobě a opakovaně konzumují etanol. Může za to palmové víno, které místní stáčí v korunách palem. Šimpanzi tak často šplhají i ve skupinách a v nádobách namáčejí sežvýkané listy, ze kterých pak lahodný mok sají. Podle výzkumu z Oxford Brookesovy univerzity mohou za den zkonzumovat stejné množství alkoholu, jako člověk z jedné láhve vína.

Už výše zmíněné plody maruly, stromu, který je mimo jiné prohlašován za posvátný, protože jeho plody podle legendy dokážou ovlivnit i pohlaví nenarozeného dítěte, po pádu na zem díky slunci rychle kvasí. A opice je milují. Milují je tedy hlavně díky velkému obsahu cukru, ale po zkvašení obsahují až 17% alkoholu. Na opicích se často projevují známky opilosti stejné, jako u lidí. Opijí (ožerou) se do němoty a usnou. Těmto plodům holdují i žirafy, ty jsou trochu odolnější, sedají si a vyplazují na sebe jazyky.

Jsou ale i živočichové, na které alkohol nezabírá. Těmi jsou tany péroocasé. Jejich potravu tvoří z velké části nektar z palem rodu Eugeissona. Zkvašený nektar má obsah alkoholu jako desetistupňové pivo. Teď si vezměte, že byste ho pili od rána do večera! Asi byste po svých domů nedošli. Tany ano. V jejich těle se alkohol váže na molekuly kyseliny glukuronové a tím alkohol neutralizují.

A jak je to v našich končinách? Tak třeba naši slovenští bratři varovali před opilými medvědy. Podnapilé zvíře totiž ztrácí zábrany i plachost a může být pro člověka ještě nebezpečnější, než za normálních okolností. Medvědi alkohol přijímají taktéž ze zkvašených přezrálých plodů.

A třešnička na dortu. Podle vědců prý chutná alkohol především opicím samotářům. Pijí více, než ti ve skupinách. Lidské „opíjení se" ze samoty má tedy hluboké evoluční kořeny, jak se zdá.

POZOR: Všechna tato zvířata, požívají alkohol přirozeně na bázi svého instinktu. Nikdy žádnému zvířeti alkohol nepodsouvejte. Pro domácí mazlíčky, jako je pes nebo kočka, je alkohol vysoce toxický. I malé množství alkoholu může u kočky nebo psa může vyvolat zvracení a kolaps, dokonce i smrt.

Tagy: