průzkum

Účast v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu bude v Česku vyšší než při hlasování v roce 2019. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Eurobarometru. Zatímco v minulých volbách hlasovalo necelých 29 procent voličů, nyní prognostici odhadují zájem téměř 60 procent voličů, což by byla nejvyšší účast. Průzkum rovněž uvádí, že Češi jsou společně s Francouzi vůči evropskému zákonodárnému orgánu nejskeptičtější.

Je třeba začít uvažovat o snížení věkové hranice voličů, shodli se politolog Lukáš Jelínek a ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek ve vysílání CNN Prima NEWS. Domnívají se, že by čeští politici neměli podceňovat názory mladých lidí.

Nejnovější průzkum listu The New York Times ukazuje, že se volební sentiment v USA pomalu obrací. Současný prezident Joe Biden začal stahovat exprezidenta Donalda Trumpa a ztrácí už jen jedno procento. Trumpa zřejmě tíží běhání po soudech, na kampaň kvůli němu nemá příliš čas.

Volby do Sněmovny by nyní vyhrálo opoziční hnutí ANO, jehož podpora ale meziměsíčně klesla o čtyři procentní body na 34,5 procenta. Druhá by byla ODS se 16 procenty, třetí Piráti s 10,5 procenta. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD (8 procent) a STAN (6,5 procenta). Vládní TOP 09 a lidovci by skončili pod potřebnou pětiprocentní hranicí. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi (ČT).

Někteří Češi se o nedostatek dobře placené práce bát nemusí. Například IT experti a programátoři si nadále mohou říkat o skutečně velké peníze – nástupní mzda může být až 200 tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu společnosti Smitio z letošního března. Mezi jednotlivými obory IT je ovšem velký rozdíl, a v určité nevýhodě jsou navíc ženy.

Česká republika by měla na obranu země vynakládat minimálně dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP). Myslí si to 40 procent dotázaných z exkluzivního průzkumu agentury STEM pro CNN Prima NEWS. Téměř třetina lidí si na druhou stranu myslí, že jsou výdaje na obranu přehnané a peníze by se měly investovat jinak.

Proč je podle průzkumu premiér Petr Fiala (ODS) nejméně důvěryhodným politikem? Podle komentátora CNN Prima NEWS Martina Schmarcze jsou na vině zklamaní voliči vládní koalice. Příznivci liberálních stran dokonce konzervativce – mezi něž se ODS řadí – nenávidí. „Voliči ho považují za slabého lídra, tak to prostě je,“ podotkl na CNN Prima NEWS. Zmínil také, proč si prezident Petr Pavel drží nejvyšší důvěru mezi občany i to.

V duelu o prezidentské křeslo na Slovensku se již v sobotu 6. dubna utkají ve druhém kole voleb Peter Pellegrini a Ivan Korčok. Průzkumy naznačují, že boj bude až do poslední chvíle velmi těsný. Kdo by získal váš hlas? Poradí vám volební kalkulačka, kterou připravilo sdružení KohoVolit.eu. CNN Prima NEWS v samotný den voleb nabídne komplexní zpravodajský servis srovnatelný s volbami v Česku.

Premiérovi Petru Fialovi (ODS) podle průzkumu CVVM nedůvěřuje 79 procent lidí, což je nejvíce z domácích politiků. Naopak nejlépe si u českých občanů vede prezident Petr Pavel, kterému důvěřuje 54 procent lidí. Druhé místo náleží předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi s 46 procenty a třetí šéfovi hnutí SPD Tomiu Okamurovi s 40 procenty. Do trojice nejdůvěryhodnějších politiků se tak neprobojoval nikdo ze současné vlády.

Důvěra ve vládu a Poslaneckou sněmovnu zůstává nízká, nicméně proti konci loňského roku se jejich hodnocení mírně zlepšilo a nyní jim shodně důvěřuje pětina lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Prezidentu Petru Pavlovi podle něj věří 54 procent obyvatel a Senátu 32 procent, a také v jejich případě jsou výsledky v porovnání s předchozím průzkumem mírně lepší. Nejvyšší důvěře mezi ústavními institucemi se nadále těší starostové a obecní zastupitelstva. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) a dolní parlamentní komora vyšly z hodnocení nejhůře.

Kdyby neplatil na Ukrajině válečný stav, konalo by se tam v neděli první kolo prezidentských voleb. To, že se v zemi, která se více než dva roky brání ruské agresi, v neděli nevolí, ale obyvatelům Kyjeva ani vojákům příliš nevadí, napsal web americké zpravodajské stanice CNN. Pokud by se nyní hlasování přece jen konalo, měl by podle průzkumů velkou šanci obhájit svůj mandát současný prezident Volodymyr Zelenskyj.

Již 31. března dojde ke změně takzvaného „zimního“ času na letní, hodinové ručičky se posunou z 2:00 na 3:00. O zrušení nynější praxe se již roky diskutuje jak na úrovni Evropské unie, tak jednotlivých členských států, výsledek je však v nedohlednu. Jak pro CNN Prima NEWS vysvětlil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), kvůli koronavirové pandemii došlo k politickému konsensu, že se téma zrušení střídání času začne řešit až po roce 2024. Problém představují rozdělené státy do dvou skupin: jedna si přeje zachovat čas letní, druhá zimní. Shoda však nepanuje ani v Česku. Ačkoliv si většina občanů přeje posun jednou pro vždy zrušit, rozhodnutí, na který čas se trvale přesune, není jednotné.