Přemýšlíte, zda váš mazlíček sní? Nejste sami, vždyť tuto otázku si položil i filozof Aristoteles (asi 384-322 před n. l.). Zajímá to i vědce. Doktorka Deirdre Barrett z Harvardské univerzity tímto výzkumem strávila celý rok. Podle ní psi sní o každodenních zážitcích stejně jako my lidé.
Přemýšlíte, zda váš mazlíček sní? Nejste sami, vždyť tuto otázku si položil i filozof Aristoteles (asi 384-322 před n. l.). Zajímá to i vědce. Doktorka Deirdre Barrett z Harvardské univerzity tímto výzkumem strávila celý rok. Podle ní psi sní o každodenních zážitcích stejně jako my lidé.
Podle vědkyně lidé sní o situacích a věcech, které je během dne zaujaly, avšak více vizuálně a méně logicky. „Není důvod si myslet, že psi to mají jinak," říká Barrettová. Tvrdí, že psi sní o svých páníčcích. Věříme, že vaše srdce právě zaplesalo. Ano, je to tím, že psi s námi tráví nejvíce času, takže podle výzkumu sní o naši tváři, pachu, o tom jak si s námi hrají anebo nás zlobí.
Sama dodává, že není stoprocentně jisté, co přesně psi ve snech vidí, ale podle všeh mají spánkový cyklus stejný jako my. Dostávají se do hlubokého spánku, kdy přicházejí sny. Této fázi spánku se říká Rapid Eye Movement, neboli REM, volně přeloženo jako rychlé pohyby očí. Charakterizovaný právě rychlými pohyby očí, nízkoúrovňovou svalovou aktivitou a mozek je aktivnější (z hlediska EEG záznamu) než v bdělém stavu. Do říše snů se psi dostávají asi po 20 minutách spánku a tato fáze trvá 2-3 minuty, během jejich spánku se několikrát opakuje.
Překvapivé je, že o kočičím spánku se toho vědělo více dříve, než o tom lidském. Michel Jouvet, který v 50 letech prováděl výzkumy na univerzitě v Lyonu ve Francii, nazval REM fázi kočičího spánku jako „paradoxní spánek". Při hlubokém spánku mají kočky i lidé mírné svalové napětí a mozkovou aktivitu stejnou jako v bdělém stavu.
Doktor Jouvet však zjistil, že během fáze spánku REM byly svaly koček zcela uvolněné, přestože jejich mozkové vlny naznačovaly fyzickou aktivitu. Odtud pojem „paradoxní spánek,“ protože mozek je aktivní, i když tělo je prakticky nehybné. Když přerušil úzkou strukturu uvnitř kočičího mozku (která způsobuje svalovou nehybnost u koček během REM fáze), kočka vyskočila, začala vystrkovat drápy a syčet, nejspíš ve snu honila myš. Díky tomuto experimentu fyzicky reagovala na své sny.
Několik let na to (1986) byla vědci Carlosem Schenckem and Markem Mahowaldem tato „pojistka" fáze REM, která „vypne“ napětí svalstva, zjištěna i u lidí. Fáze REM je považována za práci mozku „off-line“, při jejím nedostatku se zhoršuje paměť a pozornost, objevuje se také emoční nevyrovnanost. To mimo jiné vypozoroval i Jouvet, který v šedesátých letech kočkám během svého výzkumu ponechal stejnou dobu spánku, ale znemožnil jim spánek ve fázi REM. Kočky začaly být agresivnější a zhoršily se jejich hygienické rituály.
Lidé
Fáze spánku REM se střídá s fází NREM, kdy dochází k útlumem mozkové činnosti stejně jako tělesným klidem a uvolněním. Při spánku nejdříve přichází fáze NREM (jsou 4 po sobě jdoucí) a pak následuje fáze REM (4-12 minut), vše se několikrát za noc opakuje. Postupně se NREM fáze 3., 4. zkracuje a prodlužuje se REM fáze. Vše je ale ovlivněno věkem, například u kojenců tvoří REM fáze 50% spánku.
Fáze REM spánku byla zachycena u všech savců i některých ptáků a nejdelší ji má ptakopysk. Otázkou zůstává, zda všichni savci sní?