V souvislosti s invazí na Ukrajině se množí obavy o jadernou bezpečnost v celé Evropě. Rusko opustí velké firmy
Ruský prezident Vladimir Putin se nijak netají obdivem k územní rozloze a politické povaze Sovětského svazu. Podle některých lidí proto může být jeho současný pokus o zabrání Ukrajiny jen předehrou pro další Putinovu územní expanzi. Co všechno by musel ruský prezident znovu obsadit, kdyby chtěl „vzkřísit“ SSSR?
Sedm autoritářských vůdců, téměř 300 milionů obyvatel a rozloha přesahující 22 milionů kilometrů čtverečních. Na mapu Sovětského svazu by se Česko vešlo hned 284krát.
Válka na Ukrajině
Svaz sovětských socialistických republik byl svého času největší zemí světa (tento titul po jeho rozpadu připadl Rusku) a jednou z největších říší historie. Třebaže se komunističtí vůdci museli obejít například bez Aljašky, kterou carské Rusko prodalo v roce 1867 Američanům.
Současný ruský prezident Putin v minulosti opakovaně vyjádřil stesk nad rozpadem Sovětského svazu, ke kterému tolik vzhlížel. Mnozí se proto obávají, že by mohl po vzoru svých historických předchůdců znovu začít s územní expanzí. Jako první na řadu přišla zjevně Ukrajina, se kterou Rusko rozpoutalo 24. února ráno válku.
Pokud by chtěl ale Putin rozšířit Rusko po vzoru Sovětského svazu, musel by se vypořádat nejen s ukrajinským odporem. Které nástupnické státy měl SSSR dříve pod palcem?
- Arménie, hlavní město Jerevan
- Ázerbájdžán, hlavní město Baku
- Bělorusko, hlavní město Minsk
- Estonsko, hlavní město Tallin
- Gruzie, hlavní město Tbilisi
- Kazachstán, hlavní město Nur-Sultan (dříve Astana)
- Kyrgyzstán, hlavní město Biškek
- Litva, hlavní město Vilnius
- Lotyšsko, hlavní město Riga
- Moldavsko, hlavní město Kišiněv
- Rusko, hlavní město Moskva
- Tádžikistán, hlavní město Dušanbe
- Turkmenistán, hlavní město Ašchabad
- Ukrajina, hlavní město Kyjev
- Uzbekistán, hlavní město Taškent
Většina z výše uvedených zemí se dodnes vypořádává se stínem Sovětského svazu, jehož odkaz je v nich stále politicky i kulturně hmatatelný. Rusko, jakožto nástupnický stát SSSR, má pak takové státy ve své sféře vlivu. Mezi zvláště oddané spojence dodnes patří například Kazachstán či Bělorusko, naopak pobaltské státy společně s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií se začaly odklánět politicky na Západ, což Moskva nelibě nese.
Východní blok
Pokud by chtěl Putin nadále rozšiřovat hranice na základě historických map, může zajít ještě dál. Kreml se totiž dodnes snaží uplatňovat svou politiku i v zemích Východního bloku, jehož státy sice za Studené války nebyly součástí Sovětského svazu, ale přesto v nich měl SSSR obrovský vliv.
Ukrajinou se ozývají exploze Zdroj: Profimedia.cz
Ruský tank při invazi na Ukrajinu Zdroj: Profimedia.cz
Bytový komplex u ukrajinského Charkova byl zasažen náletem. Zdroj: Profimedia.cz
Kolona vojenské techniky Zdroj: Profimedia.cz
Kouř stoupající ze základny protivzdušné obrany po zjevném ruském úderu v Mariupolu Zdroj: AP
Následky útoku na vesnici nedaleko Charkova Zdroj: CNN Prima NEWS
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Obyvatelé Kyjeva prchají z města a snaží se dostat na západ. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci míří na frontu. Zdroj: AP
Obyvatelé Kyjeva se schovávají před bombardováním v metru. Zdroj: Profimedia.cz
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Hasiči kontrolují škody v budově po raketovém útoku na město Kyjev (sobota 26. února). Zdroj: AP
Žena na Ukrajině během demonstrace Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj ve vojenské výzbroji Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Reportérka CNN Prima NEWS natáčela přímo v bunkru. Zdroj: CNN Prima NEWS
Exprezident Ukrajiny Petro Porošenko chce bránit Kyjev. Zdroj: CNN
Ukrajinský voják v Charkově, 26. února Zdroj: Se svolením agentury Unian
Sídliště v Kyjevě, 26. únor Zdroj: AP
Ukrajina Zdroj: Illia Ponomarenko
Zničený ruský transportér MT-LB, 26 února, Charkov Zdroj: Se svolením agentury Unian
Pražská demonstrace na podporu Ukrajiny z 27. února Zdroj: Tomáš Kačmár
V Berlíně se na podporu Ukrajiny sešlo přes 100 tisíc lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská armáda svádí na Donbasu válku s Ruskem (24. 2. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Útok v Ochtyrce (28. února) Zdroj: Dmytro Žyvyckyj
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při úterním projevu k bezpečnostní radě vystupoval před tabulí, která vypadala jako válečný plán Ukrajiny. A to včetně útoku na Moldavsko. Zdroj: Profimedia.cz
Požár univerzity v Charkově, 2. března Zdroj: AP
Obyvatelé na předměstí Kyjeva žijí ve strachu z ruského útoku (2. 3. 2022) Zdroj: AP
Zničené předměstí Kyjeva (2. 3.) Zdroj: AP
Ukrajinou se ozývají exploze Zdroj: Profimedia.cz
Ruský tank při invazi na Ukrajinu Zdroj: Profimedia.cz
Bytový komplex u ukrajinského Charkova byl zasažen náletem. Zdroj: Profimedia.cz
Kolona vojenské techniky Zdroj: Profimedia.cz
Kouř stoupající ze základny protivzdušné obrany po zjevném ruském úderu v Mariupolu Zdroj: AP
Následky útoku na vesnici nedaleko Charkova Zdroj: CNN Prima NEWS
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Obyvatelé Kyjeva prchají z města a snaží se dostat na západ. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci míří na frontu. Zdroj: AP
Obyvatelé Kyjeva se schovávají před bombardováním v metru. Zdroj: Profimedia.cz
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Hasiči kontrolují škody v budově po raketovém útoku na město Kyjev (sobota 26. února). Zdroj: AP
Žena na Ukrajině během demonstrace Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj ve vojenské výzbroji Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Reportérka CNN Prima NEWS natáčela přímo v bunkru. Zdroj: CNN Prima NEWS
Exprezident Ukrajiny Petro Porošenko chce bránit Kyjev. Zdroj: CNN
Ukrajinský voják v Charkově, 26. února Zdroj: Se svolením agentury Unian
Sídliště v Kyjevě, 26. únor Zdroj: AP
Ukrajina Zdroj: Illia Ponomarenko
Zničený ruský transportér MT-LB, 26 února, Charkov Zdroj: Se svolením agentury Unian
Pražská demonstrace na podporu Ukrajiny z 27. února Zdroj: Tomáš Kačmár
V Berlíně se na podporu Ukrajiny sešlo přes 100 tisíc lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská armáda svádí na Donbasu válku s Ruskem (24. 2. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Útok v Ochtyrce (28. února) Zdroj: Dmytro Žyvyckyj
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při úterním projevu k bezpečnostní radě vystupoval před tabulí, která vypadala jako válečný plán Ukrajiny. A to včetně útoku na Moldavsko. Zdroj: Profimedia.cz
Požár univerzity v Charkově, 2. března Zdroj: AP
Obyvatelé na předměstí Kyjeva žijí ve strachu z ruského útoku (2. 3. 2022) Zdroj: AP
Zničené předměstí Kyjeva (2. 3.) Zdroj: AP
Mezi tyto země v Evropě patřily Československo, Bulharsko, Východní Německo, Polsko, Maďarsko, Rumunsko a chvíli též Albánie. Jistý vliv měl Sovětský svaz i v asijských zemích jako Mongolsko, Laos, Vietnam, Kambodža či KLDR.
K tématu
