statistika

Počet registrovaných zbraní v Česku loni překročil milion, vzrostl o téměř tři procenta. Přibylo rovněž majitelů zbrojních průkazů, a to o tři procenta na 317 tisíc. Vyplývá to z údajů zveřejněných na webu policie. Držení střelných zbraní se dostalo do středu zájmu po prosincovém tragickém útoku střelce v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Sněmovna v lednu schválila nový zákon o zbraních a střelivu, který zpřísňuje některá pravidla.

S nepříznivými daty přišli hygienici. Zaznamenali výrazný nárůst případů pacientů s onemocněním dýchacích cest. Ve srovnání s minulým týdnem nemocných razantně přibylo, uvedla Hygienická služba ČR.

Počet těch, kteří jsou mladší 50 let a trpí jedním z devětadvaceti různých typů rakoviny, dramaticky roste. Vyplývá to ze studie, kterou vypracoval vědecký tým složený ze skotských a čínských expertů. Znepokojující sdělení vychází z celosvětových dat a odhalilo, že za třicet let se výskyt rakoviny v mladém věku zvýšil o takřka 80 procent. Není to první zneklidňující zjištění. Již v polovině letošního roku lékaři informovali, že podíl onkologických pacientů mezi lidmi ve věku do 50 let roste. Alarmující jsou i zprávy z domova – každých 20 minut v Česku zemře na rakovinu jeden člověk.

Kyjev nadále sbírá důkazy o válečných zločinech, které ruští okupanti za poslední rok a půl na Ukrajině provedli. Ruská armáda způsobila výrazné škody na ukrajinské infrastruktuře – celkové odhady odpovídají částce kolem 150 miliard dolarů (3,35 bilionu korun). Velmi znepokojivé jsou také údaje o počtech zabitých civilistů či o podezřeních z ruského páchaní genocidy na ukrajinském národě.

Kyjev nadále sbírá důkazy o válečných zločinech, které okupanti za poslední rok a čtvrt na Ukrajině provedli. Tamní generální prokuratura nashromáždila už přes 92 tisíc vážných podezření. Ruská armáda vedle zabíjení civilistů způsobila výrazné škody na infrastruktuře – celkové odhady odpovídají částce 147,5 miliardy dolarů (3,25 bilionu korun). Velmi znepokojivé jsou také údaje o deportacích dětí, znásilněních či podezřeních z páchaní genocidy na ukrajinském národě.

Kyjev nadále shromažďuje důkazy o válečných zločinech, které okupanti za uplynulý rok provedli. Rusové jsou podle Ukrajinců zodpovědní za smrt minimálně 9 655 civilistů, a to včetně 461 dětí. Skutečné číslo bude ale pravděpodobně daleko vyšší. Ruská armáda rovněž na Ukrajině poškodila nebo zcela zničila více než 62 tisíc obytných budov. Velmi znepokojivé jsou také údaje o deportacích, znásilněních či podezřeních o páchaní genocidy na ukrajinském národě.

Majitelé vozů Mercedes-Benz museli v loňském roce nejčastěji navštívit autorizovaný servis v rámci oficiální svolávací akce. Smyslem těchto návštěv je vyřešení potenciálně nebezpečných závad, které vznikly chybami při výrobě nebo problémy na straně subdodavatelů. Statistiku svolávacích akcí zpracovává specializovaný web svolavacky.cz.

Loni zemřelo na českých silnicích nejméně lidí od roku 1961, kdy policie začala vést souhrnné statistiky. Mrtvých bylo 454, tedy o 16 méně než předloni. Dopravních nehod policisté zaznamenali 98 460, což je o 872 méně než v předloňském roce. Celková hmotná škoda dosáhla loni zhruba 7,5 miliardy korun. Na tiskové konferenci to uvedli náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch a ředitel dopravní policie Jiří Zlý.

Prodeje nových aut v Česku jsou na desetiletém minimu – zákazníci si koupili méně než 200 000 vozidel. Celkový pokles je výslednicí ekonomické krize i výpadků v dodávkách komponentů pro výrobu, se kterými se automobilkám ne vždy dařilo vypořádávat. Úbytek zákazníků postihl zejména domácí Škodu.

Největší německá síť stanic technické kontroly TÜV vydala svoje tradiční výroční statistiky hodnotící poruchovost jednotlivých modelů automobilů. Vedle značek, které tradičně okupují zadní příčky spolehlivosti jako Dacia, Fiat či Citroën, se mezi nimi ocitla i několikanásobně dražší německá auta.

Tuzemští ekonomové se často přou, zda máme v České republice inflaci poptávkovou, nebo nabídkovou, respektive dovezenou. Shoda ale může panovat přinejmenším v tom, že zde nemáme inflaci tureckou. Ta se totiž poslední dobou vyznačuje vysokou mírou nespolehlivosti. Navíc je prakticky jisté, že oficiální statistiky tempo růstu cenové hladiny v Turecku výrazně podhodnocují. Dokonce jí padlo za oběť několik šéfů centrální banky či tureckého statistického úřadu. Proč se to děje a kdo z toho má prospěch?

Pohonné hmoty v uplynulém týdnu dál zlevnily, tempo zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 45,82 koruny, před týdnem byl o 1,09 koruny dražší. Nafta zlevnila o 93 haléřů na 46,21 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.