Předseda strany Moravané Ctirad Musil získal pocit, že Morava má méně svobod než Tibet. „Tibet má aspoň nějakou autonomii a své hranice,“ tvrdí představitel nacionalistů, kterým se již od počátku devadesátých let přezdívá moravisté. Ve Sněmovně nyní leží návrh zákona, který počítá s vyznačením hranic mezi Čechami a Moravou, norma má také zlegalizovat používání historické symboliky. Podle kritiků je ale i vodou na mlýn nacionalistickým a separatistickým hnutím.
Sněmovní osnova zákona byla zřejmě ušita horkou jehlou a plete historické pojmy. „Některé části jsou naprosto pochybné,“ kritizuje dokument ředitel Zemského archivu v Opavě Karel Müller ve stanovisku zaslaném CNN Prima NEWS.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ať má Morava vlastní vlajku, prosazují poslanci. Česko by mohly protnout jednoznačné hranice
Těsně před Velikonoci předlohu stačil projednat také kabinet, zatím se k ní postavil opatrně: „Vláda 5. dubna 2023 projednala návrh zákona o zemských znacích a vlajkách a zaujala k němu neutrální stanovisko s tím, že upozorňuje na některé skutečnosti, které je vhodné v rámci dalšího legislativního procesu zohlednit.“
Zpochybňování krajského uspořádání
Návrh zákona o zemských znacích a vlajkách podepsalo 79 poslanců z vládních i opozičních lavic, nechybí mezi nimi třeba Radek Vondráček (ANO), Marian Jurečka (KDU-ČSL) anebo Vít Rakušan (STAN). Z jednoho úhlu pohledu se zákonodárci pokoušejí o nápravu nesouladu mezi preambulí Ústavy a jejími jednotlivými hlavami, pokud jde o státní symboly. Z jiného hlediska je to nedotažený dokument, který motá hrušky s jablky. Navíc jde částečně na ruku i národovcům, když zpochybňuje Ústavou definované krajské samosprávy a vnáší do politiky prvky zemského uspořádání.
„Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky,“ stanovuje Ústava. O zemském uspořádání České republiky není v dokumentu ani slovo, byť preambule Ústavy také říká: „My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.“
Hranice Čech a Moravy u Jihlavy. Česká ročenka 1929. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Hranice Čech a Moravy u Jihlavy. Česká ročenka 1929. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Odborník čte návrh jako pochybný text
Poslanci nyní chtějí uzákonit zatím neexistující vlajky Čech, Moravy a Slezska. A také na dálnicích a silnicích vyznačit průběh zemské hranice mezi Čechami a Moravou. O stanovení historických hranic mezi Moravou a Slezskem však v návrhu není ani slovo. „Text je naprosto pochybný, neboť nebere v úvahu, že v preambuli Ústavy se hovoří o třech historických zemích, Čechách, Moravě a Slezsku,“ rozporuje návrh Karel Müller se Zemského archivu v Opavě.
Všechny tři historické země jsou ovšem prezentovány erby v takzvaném velkém státním znaku, který patří ke státním symbolům zakotveným v Ústavě. Znak kromě českého lva obývá i další heraldická zvířena: moravská a slezská orlice. Velkým státním znakem ale Ústava učinila zadost historické zemské symbolice. Vlajkami Čech, Moravy a Slezska se Ústava vůbec nezabývá.
Krajské vlajky, nikoliv zemské
V Čechách zřejmě český prapor téměř nikomu nechybí, na Moravě se takzvaná moravská vlajka, a to hned v několika podobách, vyvěšuje stále častěji. Pravidelně vlaje na moravských radnicích především 5. července ve státní svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
„Česká, moravská ani slezská zemská vlajka neexistují. Ve státní svátky by měla na úřadech viset státní vlajka, případně vlajka Evropské unie, obecní či krajský prapor,“ kritizuje počínání radnic už více než deset let ředitel archivu Karel Müller, heraldik a vexilolog. První věda se zabývá znaky a erby, ta druhá vlajkami a prapory.
Müller seděl již na jednáních v české Sněmovně, když se při rozpadu Československa v roce 1992 diskutovalo o budoucí vlajce nového státu. Politici tehdy vsadili na krajské uspořádání a odmítli historické zemské členění na Čechy, Moravu a Slezsko. Proto nebyly vytyčeny zemské hranice a místo nich byly do map zaneseny hranice krajů. Na silnicích a dálnicích jsou pak označeny krajskými znaky a vlajkami.
Úlitba moravským starostům
Část poslanců teď chce moravským voličům vyhovět, neboť nelegální moravskou vlajku čas od času vyvěšuje asi 1 600 radnic na Moravě. A to už je jistá voličská síla. Návrh zákona také počítá s vytyčením zemských hranic. „Tabulí s příslušným zemským znakem se vyznačí začátek území Čech a Moravy na dálnicích a silnicích,“ uvádí osnova dokumentu. Jak už ale bylo řečeno, na vyznačení moravsko-slezské hranice poslanci zapomněli, respektive spojili Moravu se Slezskem do takzvané země Moravskoslezské v hranicích k roku 1948, což byl umělý útvar nerespektující historické Slezsko.
Heraldik a archivář Karel Müller dále ostře kritizuje: „Pokud by byl tento odstavec návrhu zákona ponechán v původním znění, šlo by jednoznačně o diskriminaci Slezska.“ Nad vyzmizíkováním Slezska se uplynulou středu podivovala i vláda: „Pokud jde o zemi Slezskou, tak s vyznačením jejích vnitrostátních hranic návrh zákona vůbec nepočítá, aniž by bylo z návrhu nebo z důvodové zprávy k němu jasné, proč tomu tak je.“ Kabinet se předkladatelů zákona také ptá, kdo bude nést finanční náklady na instalaci a následnou údržbu hraničních zemských cedulí.
Poslanci se v osnově také pokusili zcela neheraldicky uzákonit hned dvě podoby moravské vlajky. A to s bílo-červeně i zlato-červeně šachovanou orlicí, což heraldik Müller považuje za další absurdní krok: „Tento návrh je naprosto nepřípustný a v rozporu se stávajícím zákonem o státní symbolice a v něm definovaným znakem Moravy. Znak Moravy nemůže mít současně dvě různé podoby.“
Moravský džin v láhvi
Na poslanecký návrh se je ovšem možno podívat i jako na pověstného džina v láhvi. Byť je zákon dobře míněný, může vyvolat různorodé reakce. Už o Velikonocích třeba nadšeně reagoval nacionalistický spolek Moravská národní obec. „Máme logicky velkou radost, že na tuto naši úspěšnou aktivitu v současnosti velmi vhodně navázal poslanecký návrh zákona, který chápeme jako zhodnocení naší práce,“ přisvojuje si spolek zásluhy na zákonu.
Představme si spolek blíže. Moravská národní obec v čele s předsedou Jaroslavem Krábkem se ohání patriotismem a vlastenectvím, mnohdy také pracuje i s vyhroceným nacionalismem. Členové organizace byli po roce 2010 napojeni na xenofobní extremistickou Dělnickou stranu sociální spravedlnosti či na podobně pravicově ortodoxní Slovenské hnutí obrody. Zmiňované slovenské seskupení třeba sestavilo pochybný Seznam zrádců slovenského národa, útočilo proti maďarské menšině a po okupaci Krymu v roce 2014 distribuovalo trička s Putinem či ruským státním znakem. Moravská národní obec přitom slovenské extremisty zvala na takzvané Pochody za Moravu.
Rozhovor pro Sputnik
S vytýčením historické zemské hranice mezi Moravou a Čechami přišel spolek Moravská národní obec již před osmi lety. Mohla to být bohulibá vlastivědná záležitost, proti které by nešlo nic namítat. Jenže když v lednu 2015 začal spolek hranici označovat, o akci informovaly ruské propagandistické webové stránky Hlas Ruska, které se zrovna transformovaly na dezinformační web Sputnik. Moravská národní obec dokonce propagandistickým ruským novinářům poskytla rozhovor, který vyšel bok po boku s oslavnými texty Putinovy politiky i separatistů z Donbasu.
Moravská národní obec také iniciovala již zmíněnou akci ve svátek Cyrila a Metoděje a vyzvala k vyvěšování moravských vlajek na radnicích. Organizátoři ale starostům zapomněli říct, že moravská vlajka neexistuje a na radnicích nemá co dělat. Ještě v roce 2018 proto tehdejší předseda parlamentního podvýboru pro heraldiku a vexilologii odmítal o zlegalizování moravské vlajky byť jen diskutovat: „Parlament ani podvýbor pro heraldiku a vexilologii se nemůže zabývat symboly neexistujících správních jednotek. Zemské uspořádání a země jako správní jednotky zanikly už roku 1949. Na základě ústavního zákona je dnes Česká republika uspořádána do čtrnácti samosprávných krajů.“
Skotská cesta v Brně
Počátky moravistického hnutí po sametové revoluci jsou spojeny především se stranou HSD-SMS (Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko) Boleslava Bárty. Ta dokonce ve volbách v roce 1990 do České národní rady (český parlament v rámci Československa) získala přes 10 procent hlasů. V době rozpadu Československa zase proslul předák strany Moravanů Jiří Bílý, když žádal ustanovení Moravskoslezské republiky a varoval českou vládu, že přehlížením požadavků Moravy připravuje „své Severní Irsko“.
Vyhrožování separatismem patřilo i k rétorice prezidenta Moravského národního kongresu Josefa Pecla z Brna. V rozhovoru pro časopis Týden v roce 2015 tehdy 74etý Pecl prohlásil: „Česko je totalitní stát, český centralismus namířený proti Moravě popírá demokracii. Je nám sympatická skotská cesta. Dříve se zdálo, že na Moravě je to běh na dlouhou trať, ale přibývá nás, hlavně mladých lidí, tak když dá Pánbůh, tu cestu ujdeme.“
Skotskou cesta zatím Morava naštěstí nešla, mnozí mladší radikální moravisté však na Pecla navazují. Nejvíce v partaji Moravané, kterou vede lékař Ctirad Musil. „Strana Moravané usiluje o přeměnu unitární České republiky na federativní stát dvou rovnoprávných národů, Čechů a Moravanů. Tedy na Českou a Moravskou Federativní Republiku,“ řekl Musil v roce 2021 redakci CNN Prima NEWS. A co bude následovat po federaci? „Jestli půjde o samostatnost, anebo se staneme součástí nějakého úplně jiného státu, na to teď nejsem schopen odpovědět,“ dodal předseda Moravanů, jehož oblíbený slogan zní: „Morava je náš domov a bez Moravanství jsme cizinci ve své vlastní zemi!“
Moravané trpí jako Tibeťané
Aktuálně jde Ctirad Musil ještě o krok dále. Letos v březnu při výročí tibetského národního povstání přirovnal Moravany k perzekuovaným Tibeťanům: „Osud Moravy je totiž v rámci České republiky snad ještě horší než osud Tibetu v rámci Čínské lidové republiky. Tibet má aspoň nějakou autonomii a své hranice, Morava byla důsledně českým státem jako státní útvar zničena, pohlcena a rozkouskována mezi neobolševické kraje. Její tisíciletá hranice byla zničena,“ hřímá Musil ve stranickém prohlášení.
Tisíciletou hranici mezi Čechami a Moravou teď chtějí na silnicích a dálnicích vyznačit i poslanci. Také z historických důvodů, aby každý školák věděl, kde končí Čechy a začíná Morava. A že slezská a moravská orlice v oficiálním velkém státním znaku nejsou jen zvířecími ozdobami.
Na vyznačení hranic ovšem netrpělivě čekají i Moravané, Moravská národní obec, Moravský národní kongres, Moravské zemské hnutí Královský řád Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbana a další moravistické strany či spolky. Když se totiž někde vyznačí hranice, brzy se najde někdo, kdo na čáru touží postavit také hlídky. Zpočátku jen nějakou národní stráž v krojích, ovšem později třeba i ozbrojenou domobranu.
