Usáma bin Ládin: příběh opravdového teroristy

Král teroristů byl sedmnáctým potomkem z celkového počtu 52 dětí přistěhovalce z Jemenu, stavebního magnáta Muhammada Awada bin Ládina, jinak majitele největší stavební společnosti v Saúdské Arábii s názvem Saudi Binladin Group. Usáma bin Ládin (1957–2011) absolvoval Univerzitu krále Abd al-Azíze v Džiddě.

Poprvé se oženil v sedmnácti letech, podle amerického magazínu Time to byl rodinný typ. Ostatně, v domě v pákistánském Abbottábádu, ve kterém došlo k jeho likvidaci, žil se třemi manželkami. Celkem jich měl šest, první z nich byla v době svatby patnáctiletá sestřenice Nadžva, se kterou počal jedenáct dětí. Druhá choť Chádídža přivedla na svět tři potomky, s manželkou číslo tři Charjou má syna. Pak přišla řada na Šiham, která Usámovi porodila dvě děti, a dál Amal, matka jeho dcery Safíji. Jméno v pořadí páté manželky není známo, neboť sňatek byl vzápětí po uzavření anulován.

JAK ŠEL ČAS

1979–1989: Zrod revolucionáře

Ačkoli mu doma vůbec nic nechybělo, vyrazil sunnitský muslim Usáma za účelem pomoci souvěrcům bojujícím proti sovětské okupační armádě do Afghánistánu. S pomocí rodinného zázemí budoval mudžahedínům přístupové komunikace, tunely, úkryty. Podle pamětníků se účastnil aktivně bojů. V roce 1988 založil organizaci al-Káida (základna), militantní skupinu prahnoucí po globálním džihádu. Následující rok se Sovětská armáda stáhla neslavně domů, zatímco revolucionář se vrátil do Saúdské Arábie podpořit rodinný byznys.

1990–1992: cesta do Súdánu

Po irácké invazi do Kuvajtu se v Saúdské Arábii formovala vojska pod vedením USA s cílem realizace odvetných operací Pouštní štít a Pouštní bouře. Usáma bin Ládin vyjadřoval velkou nelibost především nad přítomností amerických vojáků v blízkosti svatých míst muslimů Mekky a Mediny.

V roce 1991 doporučila královská rodina Usámovi změnu bydliště, zapálený bojovník se spolu se svými stoupenci proto přestěhoval do Súdánu. Podle některých zdrojů si s sebou vzal podíl z rodinné firmy v hodnotě 250 milionů dolarů. Když o rok později dorazily do Chartúmu americké jednotky dohlížet na základě pověření OSN nad potravinovým programem, stali se vojáci terčem útoku militantních skupin, za jejichž výcvikem nejspíš stáli instruktoři al-Káidy.

1993–1996: Usáma na cestách

26. února 1993 explodovala v dodávce zaparkované v garážích Světového obchodního centra v New Yorku výbušnina o hmotnosti 600 kg. Bomba zabila šest lidí, teroristům se naštěstí výbuchem nepodařilo narušit statiku mrakodrapu. Z útoku byli obvinění čtyři muslimové původem z Pákistánu, každý z nich byl odsouzen k 240 letům vězení. Operaci nejspíš financovala al-Káida.

Na konci roku padlo v Somálsku rukou tamních islamistů vycvičených instruktory al-Káidy osmnáct amerických vojáků, účastníků humanitární mise. Příběh popsal v roce 2001 oscarový snímek Černý jestřáb sestřelen.

Usáma bin Ládin však nezažíval zrovna šťastné období. Nejdřív mu v roce 1994 vláda rodného království odebrala občanství a zablokovala majetek, za další dva roky se stal nežádoucí osobou v Súdánu. Nakonec zvolil za své další působiště Afghánistán, útočiště mu nabídlo tamní rigidně islamistické hnutí Tálibán.

1997–2000: Přituhuje…

V únoru Usáma bin Ládin nařídil aktivaci africké sekce al-Káidy. Výsledek se dostavil o rok později v podobě bombových útoků před americkými ambasádami v Keni a Tanzanii, při kterých zahynulo 224 lidí.

V roce 1998 došlo ke spojení teroristických organizací al-Káida a Islámský džihád, přičemž egyptským teroristům šéfoval následník Usámy bin Ládina, původním povoláním lékař Ajman az-Zaváhirí. Následující rok se dostal bin Ládin poprvé na seznam FBI deseti nejhledanějších uprchlíků.

V říjnu 2000 realizovala al-Káida teroristický útok v Jemenu, cílem byl torpédoborec USS Cole. Při výbuchu v Adenu zahynulo 17 námořníků. Jeden z útočníků Džamal al-Badáví, považovaný za mozek operace, byl Američany zlikvidován v lednu 2019.

2001–2002: živý mrtvý…

Po útocích na Světové obchodní centrum v New Yorku a Pentagon z 11. září 2001 se stal Usáma bin Ládin nejhledanějším mužem světa. Jedním ze stěžejních cílů operace Trvalá svoboda, kterou USA zahájily 7. října téhož roku bombardováním Afghánistánu, bylo jeho dopadení. V prosinci přinesly pákistánské listy informace o bin Ládinově přirozené smrti, stát se tak mělo v Afghánistánu poblíž úkrytu Tora Bora. V lednu 2002 přišel pákistánský prezident Parvíz Mušaraf s informací, podle které zemřel král teroristů v Afghánistánu na selhání ledvin, stát se tak mělo v důsledku nemožnosti poskytnout dialýzu.

Situace se změnila ve druhé polovině roku. Listy v Saúdské Arábii zveřejnily rozhovor s vůdcem Tálibánu mullou Muhammadem Umarem, který potvrdil, že šejk Usáma je stále naživu. Zároveň vzkázal prezidentovi Georgi Bushovi, že životy jsou v rukou božích. V ruských novinách pro změnu mulla Umar vyprávěl, že bin Ládin žije v Afghánistánu. K tomu dodal, že svatá válka teprve začíná a její oheň spálí Ameriku.

2002–2011: zásah Neptuna

Po dlouhé době dali o králi teroristů vědět první choť Nadžva a syn Omar bin Ládin, v roce 2009 vyšla jejich kniha Growing up Bin Laden: Osama’s Wife and Son Take Us Inside Their Secret World. Ve stejném roce administrativa USA přiznala, že nemá dostatek přesných informací o pobytu Usámy bin Ládina, který by se měl skrývat v Afghánistánu či Pákistánu.

Na začátku května 2011 byl Usáma bin Ládin zlikvidován ve své rezidenci v afghánském Abbottabádu speciální jednotkou amerického válečného námořnictva. Text o operaci Neptune Spear je součástí červnového čísla Playboye.