Plošné šmírování občanů. Kolaja ostře kritizuje unijní plány boje proti zneužívání dětí

Jak bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí a jeho šíření na internetu? Evropská komise navrhla novou legislativu, podle níž by mohlo být komunikačním platformám nařízeno, aby prohledávaly soukromé konverzace. Podle Rady EU by se opatření mělo rozšířit i na internetové vyhledavače. Proti tomu však vystupují někteří europoslanci. Například 1. místopředseda Pirátů Marcel Kolaja v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že takové návrhy považuje za plošné šmírování občanů. Sám by se v případě problému zneužívání dětí zaměřil spíš na prevenci.

Evropská komise v reakci na problém zneužívání dětí na internetu loni v květnu navrhla novou legislativu, podle které by mohlo být nařízeno komunikačním platformám či cloudovým uložištím, aby prohledávaly soukromé konverzace. Rada EU nově navrhla, že by se měla rozšířit opatření například na internetové vyhledavače. Vyjmenoval byste důvody, proč s tím nesouhlasíte?
Hlavní důvody mého nesouhlasu jsou víceméně dva. Jde skutečně o plošné šmírování. Jako kdyby pošťák otevíral všechny dopisy předtím, než je doručí, a díval se dovnitř, jestli v nich není závadný obsah. Tím pádem ze všech lidí dělá podezřelé, což je zcela jistě disproporční. Navíc zavedení takových mechanismů by nebylo zadarmo. Investované peníze by nám pak chyběly na skutečně efektivní boj proti zneužívání dětí. Problémy detailně popisuji v kampani, kterou jsem nedávno spustil, s názvem OchranujNespehuj.eu.

Podle některých zdrojů bylo jen za rok 2021 po celém světě nahlášených asi 85 milionů fotografií či videí zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Oproti roku 2020 šlo o 64procentní nárůst. Co bychom tedy měli udělat, abychom tomuto problému zabránili?
Ta čísla jsou určitě alarmující. Z mého pohledu by měla jít velká finanční pozornost do prevence. Nechci, abychom u zneužívání dětí řešili jen následky. Ideálně bychom měli investovat do toho, abychom zneužívání dětí předešli. Ve školních osnovách by mělo být povinně vyučováno, jakým způsobem se chovat na internetu a jak dítě může rozpoznat rizikové faktory. Na velkých komunikačních platformách, na nichž hrozí útoky sexuálních predátorů, by mělo být nahlašovací tlačítko, pomocí něhož by se dítě mohlo jednoduše spojit se školeným pracovníkem linky důvěry. Musí také docházet ke školení policistů či úředníků i k úpravě české legislativy.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kolaja: Spojenectví ODS s Morawieckim je velký problém

Máte na mysli tresty?
Přesně tak. Když se podíváte například na stránky beztrestu.cz, tak asi v 86 procentech případů, kdy dítě bylo sexuálně zneužito, pachatel odchází od soudu s podmínkou. Česká legislativa totiž umožňuje situaci při sexuálním zneužití dětí vyložit tak, že dítě sexuální aktivity s dospělým provozuje dobrovolně, čímž se nejedná o znásilnění. Tresty jsou pak výrazně nižší.

Leckoho určitě šokoval dokumentární film V síti, který vyšel před časem a který ukázal obrovský rozsah tohoto problému. Měla by podobné tajné akce podnikat i policie?
Ano. Zmíněný dokument krásně ukázal, že je možné útoky sexuálních predátorů velmi rychle rozkrývat. Policie by se v tomto ohledu určitě měla více zaměřovat na investigativní práci, a to na úkor případného plošného sledování všech z důvodu, že se v naší společnosti nachází kriminálníci.

Kdo vůbec zmíněné návrhy, které podle vás zavání plošným špehováním, na evropské úrovni navrhuje? Pro českého občana mohou být „tahanice“ europoslanců v Evropském parlamentu či návrhy Evropské komise nepřehledné…
Dobrým vodítkem je hlasování, které proběhlo v Evropském parlamentu loni na jaře. Naše politická skupina (Zelení) byla vcelku jednotná v tom, že upřednostňujeme cílené řešení problému zneužívání dětí, nikoliv plošné šmírování.

Vzpomínám si, že na téma „která evropská frakce chce omezovat svobodu či soukromí občanů EU“ jste se před časem ve vysílání CNN Prima NEWS pohádal s europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL). Vinili jste se navzájem. Jak to tedy je?
Tu roztržku si pamatuji. Data jsou nicméně naprosto jasná. Z hlasování v Evropském parlamentu je zcela zřejmé, kdo se k tomu jak postavil. Evropští lidovci (patří k nim i KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) jsou společně se socialisty hnacím motorem těchto plošných šmírovacích opatření. Koneckonců současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová něco podobného navrhovala už jako německá ministryně pro rodinu, za což si vykoledovala přezdívku „Zensursula“ (od slova cenzura, pozn. red.). Hlavním iniciátorem je Ylva Johanssonová a patronát předsedkyně Evropské komise je tam celkem jasný.

K oslavnému komentáři Víta Rakušana dokážu říct jen to, že s ním nesouhlasím.

Diskutoval jste toto téma s naší českou eurokomisařkou Věrou Jourovou (ANO)? Pokud se nepletu, tak ta v květnu minulého roku plošnou kontrolu sociálních sítí a dalších webů podporovala.
Mluvili jsme spolu o tom. Řekla mi, že kolegium eurokomisařů je ve finálním názoru jednotné v tom, že by taková legislativa měla vzniknout.

Také český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) návrh nové evropské legislativy pro prevenci a boj proti sexuálnímu zneužívání nadšeně vítal. Komunikujete tento problém nějak s kolegy z českého kabinetu?
Oficiální pozice naší vlády je v tomto ohledu neutrální, a to hlavně z důvodu, že ještě před měsícem byla Česká republika předsednickou zemí v Radě EU. V takové pozici bylo poměrně náročné mít negativní pozici k nějaké legislativě. Nemůžete totiž současně vyjednávat kompromis mezi různými zeměmi a zároveň se stavit proti tomu návrhu jako takovému.

Nicméně české předsednictví skončilo. Hodláte nějak nyní vládu přesvědčovat, aby svůj postoj změnila?
Ano. Tehdy jsem to stanovisko chápal. Nyní ale myslím, že nastal čas, aby česká vláda svou pozici oprášila a změnila ji na negativní. K oslavnému komentáři Víta Rakušana dokážu říct jen to, že s ním nesouhlasím, a u Pirátů ohledně toho panuje velmi přesvědčivá shoda. Určitě v tom budeme pokračovat i s našimi koaličními partnery. Tento týden mám schůzku s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou, zcela jistě o tom budeme diskutovat. Některé z našich návrhů jsou v kompetenci vlády, potažmo českého Parlamentu.

Část české veřejnosti je názoru, že i plán tuzemské vlády bojovat proti dezinformacím skrz nové zákony by mohl až příliš zasahovat do svobod občanů nebo by mohl být zneužit. Jaký názor na věc máte vy?
Podpora neziskových organizací asi není vyloženě nová myšlenka. Ani bych neřekl, že by byla nějak radikální či kontroverzní. V případě vypínání různých webů už je to problematičtější. Osobně zastávám názor, že by mělo docházet k odstraňování obsahu pouze v případě, kdy se jedná o obsah nelegální. V takové chvíli mají konat orgány činné v trestním řízení, kdy soud vydá předběžné opatření k odstranění takových informací. Případ Patrika Tušla a Tomáše Čermáka je také jistým průlomem v tom, že i za činnost, kterou lidé páchají v on-line prostoru, můžou nést odpovědnost. Tak by to mělo být. Nejsem ale fandou toho, že by měl vzniknout nový mechanismus, který by nám umožňoval odstraňovat obsah. Zde musí být jasné pojistky, aby věc nešlo zneužít. S dezinformacemi by se mělo bojovat jiným způsobem.

  • Marcel Kolaja sedí v Evropském parlamentu od roku 2019. Problematice soukromí na internetu či hrozbám cenzury se věnuje dlouhodobě. Politik, který je od ledna 2022 zároveň 1. místopředsedou Pirátů, v Evropském parlamentu působí ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), ve výboru pro kulturu a vzdělávání (CULT) a ve zvláštním vyšetřovacím výboru pro vyšetření kauzy Pegasus (PEGA).

Tagy: