Dohání vás žvýkání nebo mlaskání ostatních k šílenství? Vědci zjistili, že můžete trpět vážnou psychickou poruchou!

Přijdou vám zvuky ostatních u jídla nesnesitelné? Zdroj: 20th Century Fox

Kdo by to neznal, že...

Vědci zjistili, že lidé, kterým zní zvuk žvýkačky nebo klikání propiskou nesnesitelně, mají určitý druh mozkové poruchy. Zatímco některé lidi mlaskání či popotahování a pokašlávání ostatních prostě jen vytáčí, jiní, kteří trpí misofonií, ho vyloženě nemůžou vystát a jsou schopni kvůli němu i vraždit. Jakmile totiž iritující zvuk uslyší, vyvolá v nich intenzivní reakci, doslova „bojuj, nebo uteč“. Nyní vědci z univerzity v New Castlu zjistili rozdíly v čelním laloku u pacientů s misofonií. To znamená, že se jedná o skutečný stav, ohledně kterého byli lékaři v minulosti značně skeptičtí.

V časopise Současná biologie psali, že objevili změny v mozkové aktivitě, jakmile nemocný zaznamená spouštěcí zvuk. Našli taky lidi s misofonií, kteří zaznamenali zvýšenou srdečná frekvenci a více se potili poté, co zaslechli spouštěcí zvuk. Neurolog Sukhbinder Kumar řekl: „Pro mnoho lidí s misofonií to je výborná zpráva, protože jsme poprvé prokázali změny ve struktuře mozku a jeho funkci u pacientů. Tato studie demonstruje kritické změny v mozku jako další důkaz pro přesvědčení skeptické lékařské společnosti, že jde o opravdovou poruchu.“

Jedné z pacientek, 29leté Olana Tansley-Hancockové bylo osm let, když pro ni jídlo s rodinou začalo být nesnesitelné. „Můžu to popsat jen jako pocit, že chci udeřit lidi pěstí přímo doprostřed obličeje, jakmile zaslechnu zvuky, které vydávají, když jí.“ Poprvé přišel větší problém, když jela na univerzitu a musela sedmkrát přestoupit, protože zvuky lidí, kteří jedli a šustily obaly, prostě nedokázala vystát. Po výzkumech na misofonii změnila svůj životní styl, zredukovala příjem kofeinu a alkoholu a v kině používala sluchátka. Nejen pro ni nově vzniklá studie znamená obrovskou úlevu, protože konečně potvrdil, že misofonie má fyzické základy. A to by zároveň mělo pomoci ostatním lépe pochopit podmínky takto trpících lidí.