Kapesníčky do ruky... Pes nechtěl opustit nové přátele, a tak se téměř utopil!

Arthur a jeho noví kamarádi Zdroj: Reprofoto Dailymail/Team Peak Performance

Extrémní závod přes Andy a Amazonii přinesl týmu ze Švédska nejen totální vyčerpání, ale také nového přítele na život a na smrt. Řeč je o psovi, který se ke čtveřici připojil a absolvoval tu nejhorší část závodu vůbec! Ale jaký byl osud psa po skončení závodu?

Byla to zkouška odolnosti, kvůli které Mike, Simon, Staffan a Karen přeletěli tisíce kilometrů. Chtěli si dokázat, že na to mají a jediným jejich cílem bylo přežít. Absolutně je nenapadlo, že by mohli přibrat v průběhu závodu do svého týmu dalšího člena.

To se ale stalo, když třicet kilometrů před cílem, tedy před nejnáročnější etapou závodu vůbec, se posilňovali jídlem a uviděli zuboženého psa. Ten se na ně díval zoufalým pohledem, a tak se ho Mikaelovi Lindnordovi zželelo a dal mu jednu ze svých masových koulí.

Čtyřnohý tulák se ke skupině připojil a sledoval skupinku při jejím dalším pochodu, zanedlouho dostal jméno Arthur a stal se pátým členem výpravy. Mike, Simon, Staffan a Karen pomáhali svému novému příteli do strmých kopců, z hlubokého bahna, kam zapadal, prostě ho nenechali na holičkách.

Největší peklo začalo, když skupinka dorazila na břeh moře, kde měli sednout do kajaků a odjet. Od organizátorů jim bylo doporučeno nechat psa vlastnímu osudu. „Arthur následoval náš tým až ke kajakům. Když mu došlo, že plánujeme vyrazit na moře, tak silně zneklidněl. Najednou byl extrémně vystresovaný. Organizátoři doporučili nebrat jej na poslední etapu a my jsme je chtěli poslechnout kvůli jeho vlastnímu bezpečí – pes v kajaku se nezdál jako dobrý nápad,” popisoval jeden z členů týmu pro švédská média.

S tím se však Arthur nesmířil, a přestože tým musel absolvovat 60 km v kajacích podél pobřeží, skočil do vody za nimi a začal plavat. To zase nevydržel Mikael, který ho prvně nakrmil a vytáhl ho do svého kajaku. Za obrovského potlesku všech, co tento nečekaný spád událostí sledovali na břehu.

Po 60 kilometrech byli konečně všichni v cíli závodu a tým ze Švédska se rozhodl psa nechat ošetřit veterinářem. Mikael se navíc rozhodl požádat švédský zemědělský úřad o povolení převézt Arthura do Švédska, aby už nemusel žít na ulici. „Skoro jsem se u počítače rozbrečel, když jsem obdržel kladné rozhodnutí od zemědělského úřadu. Teď ho čekají čtyři měsíce v karanténě, ale budeme za ním v mezidobí snažit jezdit tak často, jak to bude jen možné. Už se na něj neskutečně těším. Přiletěl jsem do Ekvádoru, abych vyhrál světový šampionát, a místo toho jsem našel nového přítele,” nechal se slyšet švédský závodník.