Extrém

3. března 2015 09:50

karin snydrova

“Mé vlastní děti mě bily 30krát denně a syn mě dokonce bodnul!”

Většina rodičů se každý den těší, až jejich ratolesti přijdou ze školy domů, Pauline se tohoto okamžiku děsila. Několik let žila ve strachu ze svých dětí.

Pauline má z předchozího manželství dvě dvacetileté dcery, ale bydlí už pouze se svými mladšími dětmi, dvěma dcerami (dvojčata Sapphire a Jorja), 9, a synem Spencerem, 11.

Pauline přiznává, že žila dlouhou dobu ve strachu ze své dcery Sapphire a násilnického syna Spencera, ale bylo jí trapné přiznat, že je šikanovaná a bita svými vlastními dětmi. Často před nimi utíkala do své ložnice či koupelny, kde se mohla zamknout a skrčená v koutě čekala, až je zuřivost přejde.

“Sapphire se mě třeba zeptala: Mohu si vzít balíček chipsů? Vzápětí si odpověděla: Ano, Sapphire. Pak jsem to musela zopakovat přesně podle ní. Nemohla jsem to říct příliš rychle, ani příliš pomalu. Nesměla jsem se pohnout, dokonce ani mrknout. Když jsem třeba řekla NE, začala řvát, nadávat mi a bít mě. Před čtyřmi měsícemi mě dokonce kousla do obličeje.”

Pauline také popisuje, jak měl její syn Spencer sklony k násilí již ve svých čtyřech letech. Svou matku bodnul nůžkami do břicha. O rok později mu byla diagnostikována ADHD neboli porucha pozornosti s hyperaktivitou.

“Spencer se dokázal rozzuřit jen proto, že jsem na něco řekla ne. Občas mě zezadu začal škrtit. Byla jsem strachy bez sebe. Často jsem měla nohy poseté modřinami, snažila jsem se je skrývat.”

Když už byla Pauline s rozumem v koncích, souhlasila, že bude součástí dokumentárního pořadu, protože doufala, že tím získá pomoc, kterou pro svou rodinu tak zoufale potřebuje.

“Mé děti mi ubližovaly a šikanovaly mě a já jsem se bála říct DOST! Nechala jsem to zajít tak daleko, že si mohly dělat všechno, co chtěly, a mně to přerostlo přes hlavu.”

Loni však přišel zlomový bod a Pauline se přihlásila do kurzu rodičovství. Naučila se říkat dětem ne a ony se zklidnily.

“Díky kurzu jsem si začala znovu věřit a to změnilo spoustu věcí. Děti občas ještě sice mají výbuchy zuřivosti, ale po chvíli je to přejde. Jsou zdravé a ve škole si vedou dobře, miluji je,” dodává Pauline.

-nos-

Většinou jsou v roli týraných ale děti:

Sdílejte článek

Přečtěte si také