Budiž světlo: Slovenské drama nastavuje zrcadlo i nám

V hlavní soutěži na festivalu v Karlových Varech se představilo slovenské drama, jež si bere na paškál řadu společenských problémů. A bohužel jasně ukazuje, že ani my nemáme úplně čisté svědomí...

Na festivalu v Karlových Varech měl premiéru slovenský snímek Budiž světlo, pod nímž je podepsána i česká koprodukce. Oproti loňským dvěma želízkám ve festivalovém ohni (Všechno bude a Domestik) tak máme v hlavní soutěži pouze toto zastoupení – a to ještě takové polovičaté. Inu, každý rok se neurodí, ale to nám nakonec nemusí až tak vadit, jelikož slovenský příspěvek komentuje problémy našeho regionu dostatečně kvalitně.

Práce v cizině a problémy doma

Za režií i scénářem stojí Marko Škop, který před čtyřmi lety připravil krásnou roli Emílii Vášáryové ve filmu Eva Nová. Příběh stárnoucí herečky, která musí najít nové místo ve svém životě a poprat se s osobními démony, si mimo jiné odvezl cenu z prestižního festivalu v Torontu, a tak jsme další kousek prešovského rodáka očekávali s napětím. A vyplatilo se, snímek Budiž světlo totiž zdatně nastavuje zrcadlo řadě (nejen) slovenských problémů.

V centru dění je rodina dělníka Milana, jehož ztvárnil Milan Ondrík. Jezdí pracovat do Německa, neboť v rodné vesnici by se k vysněným podmínkám nedostal; a manželce a třem dětem nezbývá, než na něj čekat. Po návratu domů na Vánoce se dozví, že jeho nejstarší syn se možná zapletl do smrti spolužáka. Co se stalo? Žoviální a impulzivní otec se začne pídit po okolnostech a dozví se víc, než by chtěl…

Budiž světlo společnosti

Pro diváka obeznámeného s neduhy slovenské společnosti se bude jednat o smutnou připomínku toho, co se u našich sousedů děje – ale pozor, lecčím si procházíme také. O co se přesně jedná? Přetrvávající xenofobie a homofobie asi nikoho nepřekvapí, pro našince však bude unikátnější vliv katolické církve, jež si na Slovensku stále uchovává nepoměrně větší moc nežli u nás. Přitom nejde pouze o hledisko samotné víry, nýbrž i vzpomínky na klerofašistický Slovenský stát za druhé světové války si lidé stále nesou s sebou. A pak tu máme i manipulaci mladých mužů a jejich verbování do všelijakých pseudovojenských skupin, údajně chránících zemi před hrozbami migrace a jiné zločinnosti. Pokud jste zaslechli třeba o dokumentu Až přijde válka, ověnčeném Cenou české filmové kritiky, tak jste už jistě doma.

No a teď si představte, že se tyto společenské neduhy spojují a proplétají jako pomyslná mafiánská chobotnice. Když se s ní dělník Milan pustí do křížku, je jasné, že to nemůže dobře dopadnout. Jenže kde končí odvaha jednotlivce, tam nelze předpokládat větší odvahu celé společnosti… A trable se cyklí. Kam až to může zajít? Škop předkládá sondu pod povrch, kterou můžeme trochu závidět – je totiž vidět, že kde je dobrý nápad, tam se realizaci meze nekladou. Uvidíme, jak slovenské tepání do soudobých poměrů nakonec obstojí v samotné soutěži, ale spokojených diváků si už teď našlo dost.

Text: MS