Češi jsou věrní. Už přes sto let milují ta samá auta

Představte si, že je někdo věrný celých sto let. Zdá se to být skoro neuvěřitelné. Ale je to tak. Češi prostě svá auta milují. Jsou věrní. Dbají na tradice a zvyky nemění tak často.

Někdo říká, že tahle věrnost je spíš konzervatismus. Že jsme pohodlní a někdy i trochu zpátečníci. Na světě je totiž spousta lepších aut. To jednoznačně. Ale český zákazník prostě má to svoje osahané a odpoutat jej od známého volantu je prostě těžké.

Vezměte si třeba takovou Škodu Favorit. Vůz, který vytvořili v Mladé Boleslavi ještě před revolucí, ale stejně se stal jakýmsi symbolem svobodného občana Československého státu. Na našich silnicích začaly Favority a Formany mohutně přibývat především v roce 1989. Ale v roce 1988 byla stále nejžádanějším autem klasická Škoda 120L. A výroba aut s motorem vzadu skončila až v srpnu 1990, tedy až dva roky po uvedení Škody Favorit! Proč? Protože Češi byli věrní a chtěli tu svou starou známou „stodvácu“.

Věrnost byla, je a bude

Kdybychom šli ještě dál do historie, narazíme na další podobné příklady. Leckdy sice výrazně upravené tehdejšími poměry v republice, ale byly tu. A po revoluci se vše rozvinulo v celé své kráse. Na trh dorazilo neskutečné množství zahraničních značek a modelů. Bohužel leckdy velmi drahých a v mizerném stavu. Ojetá auta tak nemohla konkurovat novým nebo u nás zajetým, ale dobře udržovaným českým škodováckým modelům.

Vždyť v roce 1993 se v České republice prodalo 84 423 nových vozů, z čehož 63 597 z nich bylo se značkou Škoda. Kolik bylo tento rok ojetin, je jen těžko odhadnutelné, protože většina dovozů a prodejů byla živelná a dnes by se označila jako „šedý trh“. V této době začal u nás vznikat fenomén specializovaných autobazarů. A ani otřesné zkušenosti z libeňského ostrova, kde vám muž v kožené bundě a se zlatým řetězem kolem krku prodal s klidným svědomím Škodovku složenou ze čtyř bouraček, neznamenaly odskok od věrnosti. Ale vznikaly i autobazary, které se od těchto veksláckých praktik chtěly odříznout. A tak místo unimobuněk stavěly zákaznická centra, kde lidé, kteří prodávali či nakupovali, měli kompletní servis. A kdo vybíral, ten měl ohromné množství aut na výběr.

Ale stále tu byla a je Škoda. Fenomén. Auta, která vládnou českému trhu s novými i ojetými vozy. Dvacetiletou nadvládu potvrzuje i Tomáš Svoboda, ředitel rozvoje Auto ESA: „Nebyl jediný rok, kdy by vozy Škoda nebyly u nás nejžádanější. Minulý rok sice klesl podíl na 34 %, ale ostatní značky je stále sledují z velmi uctivé vzdálenosti.“

Co za fenoménem stojí?

Proč je Škoda u nás pořád tak žádaná? Proč ji lidé stále chtějí, i když je na výběr mnoho jiných světových značek a leckdy i s lepší výbavou a nižší cenou? Na jakých základech je věrnost postavená?

Věrnost je zvyk. A lidé si zvykli, že mají české auto. Měl ho jejich dědeček, tatínek, bylo to jejich první auto. Tak proč by měli přecházet jinam? Že proti Škodě ostatní brojí? No a co? Kolik lidí v cizích autech zůstalo stát na silnici s tichým motorem a muselo draze platit za opravy. Tím se dostáváme k druhé přednosti. Škodovky stále dokážou opravit v autoservisu každé vesnice. Vběhne vám do přední masky divoký zajíc? Není problém. Zajedete do další obce a tam bude určitě autoservis, který bude mít mřížku k chladiči a pár nových šroubků k upevnění nárazníku.

Třetí výhodou je množství. Velké množství provozovaných škodovek znamená i velké množství nabídek v autobazarech. Takže dnes už si mohou velké a solidní bazary dokonce vybírat a kontrolovat jejich kvalitu, historii apod. „U nás se už stalo standardem, že každé auto zkontrolujeme, a to jak po technické stránce, tak i co do jeho historie. Nemůže se tak stát, že bychom prodávali auto kradené, s přetočeným tachometrem nebo vedené v exekučním řízení. To garantujeme,“ říká Tomáš Svoboda, ředitel rozvoje Auto ESA. „Velká poptávka znamená velkou nabídku a naopak,“ doplňuje a přidává i příklad. „Třeba Škodovek Octavia máme na prodejní ploše vždy několik set kusů a přesto se u nás ´neohřejí´ většinou ani čtrnáct dní.“

Věrnost se také Čechů drží, pevně přichycena šrouby spolehlivosti. Škoda byla vždy braná jako spolehlivé auto. Jednoduché, bez zbytečných kudrlinek, s fortelným podvozkem na naše rozbité silnice a s motorem, který šlape a šlape…

Fotogalerie

Auto ESA

Chcete příklad? Co takhle Škoda Fabia první generace. Dodnes patří stále k nejprodávanějším. Jak nejprodávanějším – budete se divit – v žebříčku prodejnosti se stále drží v první pětce, a to se nevyrábí už od roku 2007! Druhá generace je dnes na druhém místě v prodejnosti a dech jí vůbec nedochází. Lidé oceňují třeba to, že motory splňují přísné emisní limity, ačkoli nepotřebují žádné speciální systémy. Vezměte si příklad z motorů 1.4 16V. Mají dostatečný výkon 63 kW a vycházejí konstrukčně z motorů už dávno používaných v koncernu VW. Nebylo zapotřebí nic vymýšlet. Tohle je motor, který funguje už pěkně dlouho a kohokoli se zeptáte, dá vám ho za vzor co do spolehlivosti. „Čtrnáctistovky ve Fabii, ať už z první nebo druhé generace, mají jen minimum chyb. Za ty roky byly veškeré problémy upraveny a dnes o nich můžeme klidně říct, že pokud chcete pořídit Škodu na 300 000 kilometrů a víc, kupte si ho s tímto motorem,“ říká Michal Zýka, manažer výkupu vozů Auto ESA.

Více na www.autoesa.cz