Dagmar Havlová: Velký mobil pro důchodce ještě nemám

Dagmar Havlová si na sociální sítě a pořizování selfie nepotrpí. Jak prozradila, má starý a ne moc chytrý telefon, ale do stádia, kdy je lepší si pořídit telefon s velkými tlačítky, zatím naštěstí nedozrála.

"Kdybyste viděli můj telefon, tak byste věděli, že selfie dělat nemůžu, mám úplně předpotopní telefon, zcela záměrně se vyhýbám sociálním sítím, protože nechci, aby mě zahltily a braly mi čas. A k těm telefonům - ten s těma velkýma tlačítkama ještě nemám, kupovala jsem ho jen mamince," smála se Dagmar Havlová.

Ta konečně odložila černou barvu oblečení, po které sahala dlouhých pět let, a celá se rozzářila. V tyrkysové halence přišla na zahájení vernisáže výstavy fotografií v pražském kostele sv. Anny, která má připomenout dvacet let existence Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97, a celá zářila.

"Mně to připadá, že jsem za těch dvacet let se sešla se spoustou zajímavých lidí, kteří mi něco předali, jednak prací pro ostatní a jednak tím putováním těmi dvaceti lety," uvedla.

Rodinné fotky má doma úhledně srovnané v albech, ale čas na jejich prohlížení nemá. Ale když se vidí, prohlásí to, co je asi typické pro většinu žen.

"Říkám si: "Jééé, tady jsem byla hubená", ale když listuju, a to je málokdy, nebo něco sháním do nějaké výroční zprávy, tak si ty okamžiky vybavuju, ale zdaleka si nevybavuju tolik jako Alan Pajer, já si pamatuju emoce, vjemy a to, jak to na mě zapůsobilo, co mi to dalo vnitřně, duchovně," líčí bývala první dáma.

Chodí často alespoň s klasickým fotoaparátem? "Já jsem hodně točila, mám kilometry filmů natočených s Václavem, když se vyjadřoval k nějaké politické situaci nebo když bylo hodně novinářů, to budou pamatovat už jenom nějaké hvězdy showbyznysu. Jednou bych z toho chtěla sestřihat film, ale nevím, jestli budu mít dost klidu na to, abych to udělala. Neustále jsem aktivní, v běhu, mám tolik aktivit, že nemám čas si ani sednout. Po těch 15 hodinách hemžení po věcech, padám únavou," uzavřela Dagmar Havlová.