Dům smrti: Hotel sériového vraha plný životu nebezpečných nástrah

Téměř každý starý hotel si nese nějakou tu tajemnou historku. Ten, který vám chceme představit, jich má ale až přílliš. Jde o World’s Fair Hotel známý spíše jako Chicagský vražedný hotel, který postavil jeden z nejznámějších vrahů 19. století H. H. Holmes. Pokud nevíte oč jde, tak rozhodně čtěte dál!

Dr. Henry Howard Holmes proslul jako první zdokumentovaný americký sériový vrah. Oficiálně se přiznal k celkem 27 vraždám. Podle odhadů ale může být zodpovědný až za 230 úmrtí. Jak je vůbec možné, že mohl zabít tolik lidí? Svému šílenému "koníčku" se totiž oddával v hotelu, který byl v podstatě labyrintem vražedných místností.

H. H. Holmes Zdroj: instagram/@cosmo_ru

Hermetický prostor

Holmesův nejmilejší způsob zabíjení spočíval v dušení. Ve třetím patře svého ‚‚vražedného hotelu‘‘ si doktor zařídil uzavřený prostor s perfektní zvukovou izolací, jehož dveře byly z ocele a uvnitř byl plynový hořák. Holmes svým obětem zprvu namlouval, že slouží jako světlo. Ve skutečnosti ale za jeho pomoci mohl Holmes svým obětem brát vzduch a vězni pomalu a mučivě umírali.

Jednou z takových obětí byla i Annie Williamsová. Holmes ji totiž poprosil, aby mu z místnosti přinesla nějaké dokumenty. Při pozdějším prohledávání hotelu našla policie v této "cele" na stěnách zbytky jejích nehtů. Zdá se, že si dívka chtěla doslova cestu ven proškrábat.

Koncept hotelu Zdroj: instagram/@cosmo_ru

Plán pater

Jižní křídlo hotelu ve druhém patře představovalo jednu z největších nástrah. Úzké průchody, žádné dveře, žádná okna, podivné úhly a nízké stropy. Dokonce chodby a dveře byly navrženy tak, aby se hosté ztratili a sami přišli smrti do náruče. V některých pokojích bylo dveří hned několik, v jiných zas žádné. Přitom z jednoho konce budovy na druhý se člověk mohl dostat během pár vteřin. To by ale musel dům velmi dobře znát.

Plán pater Zdroj: instagram/@cosmo_ru

Laboratoř k experimentování

Holmes miloval drsné experimenty. Někteří hosté hotelu se proto ocitli i na operačním stole, odkud nebylo cesty zpět. Doktorův sklep byl zařízen jako laboratoř, aby si mohl užívat svých zvrácených choutek a za pomoci mnoha chirurgických instrumentů a jedů zkoumat, co lidský organismus dokáže. Později vyhazoval všechny orgány svých obětí a kosti prodával lékařům, jako anatomické modely.

Experimentování Zdroj: instagram/@cosmo_ru

Černá Narnie

Mezi mnoha nástrahami byl v hotelu i pokoj, který přivedl hosty do úplně jiného světa. Šlo o místnost za jednou ze skříní chodeb druhého patra - jakýsi vchod do děsivé Narnie. Když už se někomu "poštěstilo" místnost najít, viděl jen čtyři temné stěny a dvířka na stropě. Zdá se tedy, že člověk musel spadnout do pokoje právě stropem a šance na návrat měla minimální. Oběť tak pomalu umírala hlady. Osamocena. Ve tmě.

Temný pokoj Zdroj: instagram/@cosmo_ru

Železný pokoj

Mnohé z hotelových pokojů byly obehnány ocelí a pojištěny železnými dveřmi. V prví řadě šlo o způsob izolace.Také ale o to, aby se oheň, kterým Holmes své oběti spaloval zaživa, nedostal z místnosti ven.

Místnost plná železa Zdroj: instagram/@cosmo_ru

Vlákna

Jedna z nejděsivějších zbraní byla ve sklepě. Tam měl Holmes vlastnoručně vyrobené provazy a díky nim zjišťoval, jak je možné roztáhnout člověka do délky než se roztrhne. Pomalu lidi natahoval, dokud se jejich kosti nezlomily. Nakonec rozpouštěl bezbranná těla v kyselině.

Provazy Zdroj: instagram/@cosmo_ru

Falešné stěny

Celé druhé patro sloužilo k tomu, aby měl Holmes perfektní přehled, kde je v jakou chvíli který host. V některých pokojích byly falešné stěny, které šly lehce otevřít. Další místnosti byly propleteny tajnými průchody, které vedly do dalších a oběti tak neměly šanci se z tohoto koloběhu vymotat.

Falešné stěny Zdroj: instagram/@cosmo_ru

Pokoj - šibenice

Většina pastí byla postavena tak, aby mohl Holmes své oběti zavraždit na dálku, ideálně ze své ložnice. Miloval věšení a zapalování, ale měl i jednodušší způsoby. Na každý způsob vraždy si navíc vždy vybral jiný pokoj. Zároveň nebohé hosty uspával chloroformem a ti se pak probouzeli třeba na šibenici.

Hotel už dávno neexistuje. Byl zbořen a na jeho místě dnes sídlí pošta. Ale i teď po více jak sto letech zaměstnanci pošty tvrdí, že často slýchávají šepot a křik. A sejít ve tmě do sklepa? Tak to si netroufne nikdo.