HURÁ! Máme exkluzivní rozhovor s kapelou MIG 21!

Chlapecká, taneční a striptérská skupina z Prahy 5 Smíchova MIG 21, jejíž frontmanem je herec Jiří Macháček, zahájila začátkem října letošní HURÁ! tour. Bubeník a kapelník této oblíbené hudební formace, Honza Hladík, nám odpověděl na několik zajímavých otázek!

Začátkem října zahájila kapela MIG 21 letošní HURÁ! tour. Turné pojmenovala po nejnovějším singlu s názvem HURÁ! A co tohle zvolání pro ně znamená? „Hurá je pro nás vyjádřením jakéhosi nečekaného, překvapivého štěstí,“ říkají členové kapely MIG 21 k volbě letošní vlajkové lodi celého turné. V září také kapela natočila videoklip a režie se ujal David Ondříček. „Je to riskantní volba, to si všichni včetně Davida samozřejmě uvědomujeme, ale nebylo tomu jinak ani před 17ti lety, když nám David točil klip k písni Snadné je žít,“ tvrdili krátce před natáčením s velkou nadsázkou členové kapely.

„Byl jsem moc rád, že mě MIG 21 oslovil. Jejich hudba je hravá a inspirativní. Nedávno jsem viděl jejich live a neskutečně jim to šlape,“ říká režisér David Ondříček. „S Jirkou Macháčkem se známe od filmu Samotáři a spolupráce s ním je pro mne radost. Písnička HURÁ! v sobě mísí humor a emoce, a to je to, co miluji. Když jsem si ji pouštěl, tak jsem ji bral jako poctu někomu, koho jsme měli rádi a kdo tady s námi už není. Z toho jsem vycházel u scénáře. Realizace byla dobrodružná, velice punková a po domácku. Dost nás to bavilo. Prostě HURÁ! natáčení. Za kamerou stál Richard Řeřicha, s kterým jsem natočil tři filmy a množství klipů a reklam,“ dodává David Ondříček.

Míváte vždycky většinou vyprodáno. Budou vaši posluchači po každém koncertě volat nadšeně: HURÁ!?

Pokud tentokrát nějací přijdou, budeme to volat především my.

Letošní tour nese název nové písničky HURÁ!, proč jste vybrali právě tuhle skladbu?

Těžko říct. Asi proto, že se nám líbí.

Co je vlastně to HURÁ?

Kdo byl na vojně, ten dobře ví, že je to vojenskými řády nařízený pokřik, se kterým se jednotka vrhá do útoku na nepřítele, tedy jakási demonstrace kuráže. Ale my to vnímáme trochu jinak.

Jak?

Hurá je pro nás vyjádřením jakéhosi nečekaného, překvapivého štěstí.

Co vás tedy v poslední době přimělo zvolat: HURÁ!

Těch věcí je každý den celá hromada, třeba jen trefa špuntu do odpadkového koše, úspěšný pokus o vypnutí alarmu ve zkušebně, povedené polknutí pilulky proti strachu před koncertem, zdařile zavázaná tkanička, či ukončení těhotenství porodem dítěte nebo jen takové to úspěšné ranní probuzení.

V textu písničky se zpívá o nalezené fotce. Kde si schováváte staré fotografie vy?

Žijeme většinou v domnění, že je máme schovány tam, kam jsme si je schovali, ale to největší překvapení přichází, když je nečekaně nacházíme úplně jinde, třeba ve sbírkách japonského porcelánu, mezi koňskými postroji, či v kormidelnách ne moc často používaných jachet, však to sami znáte.

V klipu HURÁ! se objevuje fotografie Václava Havla. Váš pozitivní přístup k němu je všem znám. Není ale v dnešní době odkazů na Václava Havla přehršel?

Přijde nám, že když se člověk hlásí k hodnotám, které Václav Havel měl, jako je například pravda, slušnost nebo nějaký morální kredit, tak se o něm lidé vyjadřují, jako o nějakém sluníčkáři a člověk sklidí spíše posměch. To, že máme v klipu Havla, tak to jsem u nikoho moc neviděl. Ale pokud se někdo hlásí k těmto myšlenkám, tak je to díky situaci, ve které se nacházíme. Lidé po tomto fenoménu vnitřně volají. Lež a sprostota v dennodenním životě musí mít nějakou reakci a to je i třeba vzpomínka, co Václav Havel svým životem a postojem do této společnosti vyzařoval.

Má dle vašeho názoru politika v hudbě své místo?

Jsou kapely, které jsou čistě politické. Těm to nelze mít vůbec za zlé. A my jako kapela politická nejsme. Vzniká to samovolně. Není to tak, že bychom si řekli, teď uděláme písničku o svobodě. Nějakým způsobem ten text písně „Svoboda není levná věc“ v Jirkovi dozrál, psal jí dlouho. Tak to třeba je politická písnička, ale ne o politice jako takové, jako spíše o nějakém vnitřním postoji, aby byl člověk svobodný. Takže to vlastně ani není politická píseň. A teď, že jsme udělali to prohlášení proti Babišovi, tak to bylo na popud Tomáše Kluse, který to vyzdvihl a my se k tomu přihlásili.

A nebyla to tak trochu taktika? Protože zakrátko šel do kin film Toman, kde hraje Jirka hlavní roli.

Ne naopak. To postupné hromadění se moci v rukou jedné osoby je v lidech dlouho. Přesun z demokratického uskupení k oligarchickému a kumulace moci ekonomicko-politické a hlavně mediální, je opravdu nebezpečná. Cítili jsme, že to tam uvnitř rezonuje, a myslíme si, že nejsme sami. To, že to Tomáš pojmenoval, byl hodně emocionální krok, který nebyl promyšlený.

A kdyby to Tomáš neudělal?

Tak si myslím, že to takhle třeba nepojmenujeme. Protože nemáme úplně ve zvyku se k věcem vyhraňovat a vyjadřovat, protože nejsme politická kapela. Ale jsme rádi, že tu situaci popsal a pojmenoval a o to jsem ještě radši, že jsme se k tomu přihlásili.

S kým napříč celou hudební historií byste si rádi zajamovali?

My nejsme úplně jamovací kapela, jako je třeba kapela Monkey Business, kteří si na koncerty zvou hosty. Ale také jsme je v minulosti měli. Například Vojtu Dyka, Matěje Rupperta, Tonyu Graves, Ondřeje Gregor Brzobohatého nebo Ladislava Gerendáše. A i když jsme si společně řekli, že zahrajeme určitou písničku, tak šlo spíše o jam, protože ta forma byla taková uvolněnější. Ale že bychom měli nějaké touhy si zajamovat...my jsme rádi, že dáme dohromady své písničky a že drží pohromadě. Ale je jasné, že třeba Paula McCartneyho bychom neodmítli. To by bylo hezké.

Honzo, ty jako bubeník, účastníš se sletů bubeníků, které pořádá Pavel Fajt nebo Pavel Plánka? Hraješ ještě v nějakém uskupení?

Ne. Já jsem vždycky hrával ve spoustě kapel, ale teď dělám i management kolem MIG 21 a těch koncertů máme poslední léta tolik, že ta představa, že si po čtyřech dnech šňůry půjdu ještě zahrát...je dobré si od hudby také odpočinout.

Jak často se jako kapela sejdete ve zkušebně? Zkoušíte nějak pravidelně?

Zkoušíme nárazově. Když je třeba před turné, tak jsme dělali nové verze starých písní, aby bylo něco nového na koncert. A máme také dvě nové písničky, plus píseň Hurá!. Takže to jsme museli také nacvičit. Ale když je to zaběhnuté a nemáme nic nového, tak zkoušíme minimálně.

Jste těsně před koncertem, když už na vás fanoušci halekají, nervózní? Co se vám honí hlavou?

Těsně před koncertem ne. Ale ještě předtím, než začnou halekat, když koukáme, kdo je v jakém rozpoložení a jestli tu partu dáme vůbec dohromady. Zvlášť, když už je to třeba třetí den na šňůře. Tam to není ale o nervozitě, jako spíš o dostatku sil a přítomnosti jednotlivých členů.

Děláte si ze srandy nějaké naschvály?

Naschvály si v kapele neděláme. Ale občas někdo z techniků. Obzvlášť, když už je to turné nějakou delší dobu. Tak tam občas interně něco udělají. Lidé si toho moc nevšimnou, ale my o tom moc dobře víme.

Ví se o vás, že máte kladný vztah k dobrému pití. Co rádi pijete?

My máme kladný vztah ke všemu dobrému.

Víte, že podle Jirky Macháčka byla vymyšlena picí hra Macháček?

Nevíme, ale známe ho z reálu. (smích)

Který člen vaší kapely si užívá výjezdy nejvíce?

My si to užíváme všichni. Jsme rádi, že vyjedeme, zahrajeme si koncert a potkáme se s různými lidmi po celé republice. Je to hezký život.

Na koncertech máte zástupy fanynek všech věkových kategorií. Jak si užíváte jejich přízně?

No, co nám dovolí. Jsou naprosto skvělý. Musíme je pochválit, protože hází kalhotky, na koncerty přichází připravené a i po koncertě se neflákají. Jsou to nejlepší fanynky, které si kapela může přát!

Jaký nejbizarnější zážitek si z koncertu pamatujete?

Určitě se staly, ale já na ně asi rád zapomněl.

Před časem jsem četla na vašem Facebooku, že partička mladých studentů založila revival kapelu Mig 21. Co na to říkáte? Byli jste se na ně podívat? A co si celkově o revival kapelách myslíte?

Jsme strašně rádi! Jsou to mladí lidé z dejvického gymnázia. Mají rádi naší muziku a tak nacvičili pár našich písniček. Ale bohužel se trefili do dovolené celé kapely, jediný víkend, kdy jsme byli všichni pryč. Takže jsme tam nemohli jít. Ale poslali nám video a bylo to tedy velmi dojemné. Tyto aktivity podporujeme. Revival kapely jsou fajn, protože pro originální autory je to pocta, že se tomu někdo věnuje a trápí se s notami, aby to mohl hrát a šířit tuto muziku dál.

Kde se vidíte touto dobou za deset - patnáct let? Plánujete i v pokročilém věku vesele pět a čichat ke kalhotkám nebo čeká fanoušky nějaký radikální převrat?

Já myslím, že jsme tak nadšený, jak se ta kapela vyvíjí, že z našeho pohledu hrajeme čím dál tím lépe. Máme se čím dál tím víc radši a na koncerty chodí čím dál tím více lidí. Takže největší výzva pro nás je, abychom tohle udrželi, aby to šlo furt někam dál a nezačalo to být jako nějaké mauzoleum. Takže dokud to půjde a bude nás to bavit, tak čichat ke kalhotkám je samozřejmě odměna.

Takže nějaké „zvážnění“ nás nečeká?

My jsme si nikdy strategii nevymýšleli. A když je ti pak třeba šedesát, tak nemáš co ztratit a máš do toho jít naplno.

Nebude to úchylné?

Úchylné to je už teď.

Letos je to dvacet let od vzniku kapely. Slyšela jsem, že pokud budete nějaké výročí slavit, tak symbolicky, 21leté. Prozradíte, co máte v plánu?

My právě žádné slavit nebudeme. Takováto výročí neradi slavíme. Takže to „oslavíme“ prací. Budeme hrát dál, dokud nám síly budou stačit.

Až do počátku prosince odehraje kapela koncerty ve třinácti českých a moravských městech, včetně Prahy, Brna a Ostravy. Podzimní šňůru zakončí 1. prosince koncertem v Plzni. Druhá část HURÁ! tour pak proběhne na jaře roku 2019. Takže pokud ještě nemáte lístek, neváhejte! Lístky rychle mizí!