Jsme pro sebe odměnou, říká Kristelová o Řepkovi

Když vyšlo najevo, že moderátorka Kateřina Kristelová randí s fotbalistou Tomášem Řepkou, nasledoval u většiny lidí údiv. Jenže - ti dva mají tolik společného, že jim to bez problémů klape. Bezesporu je pojí i podobná minulost spojená s parnerskými kontrmelci. "Jsme pro sebe odměnou," říká Kristelová pro iTOPSTAR.cz. 

Jaký jste měla názor na Tomáše Řepku, než jste ho poznala?

Já Tomáše neznala, pokud jde o dobu, kdy byl aktivním sportovcem. Pak jsem ho vnímala přes bulvár skrze různé partnerské potyčky, ale to on mě asi taky. (smích) Vždycky se mi jevil jako charismatický chlap, který bude na žití specifický a složitý. Spletla jsem se. Je s ním velká pohoda a klid. Jsme na sebe tak hodní, až se tomu naše nejbližší okolí směje.

Říkala jste si dřív: 'Ty jo, to je chlap, takový by se mi líbil'?

To ne, ale on říká, že si to o mně jako o holce říkal. (smích) Já se nikdy nekoukám na muže jako na potenciálního partnera pokud je ve vztahu.

Jsem přesvědčená, že osud máme daný. Jak a kdy vás vlastně osud svedl dohromady?

Jsem přesvědčená, že osud máme daný. Takže bychom mohli klidně kličkovat a utíkat před sebou a nebylo by to nic platné. Potkat jsme se měli. Jsme pro sebe odměnou. Už jsme si oba zažili dost, abychom věděli, že to nejpodstatnější se nedá koupit penězi a ty nejhezčí věci jsou ty nejobyčejnější.

Takže stavíte i na partnerských nezdarech, kterými jste si oba prošli?

Jasně. Zkušenosti člověka vždycky formují. Já ale do minulosti moc nekoukám, nemám to ráda. Vím, že speciálně Češi milují oběti, a rádi druhé litují. Nesnáším to a ač by můj život kolikrát k politování byl, vždycky se snažím mít hlavu nahoře a nedat na sobě nic znát. Nesnáším manipulativní hysterii u kohokoliv, u ženských i chlapů. Neumím na povel brečet, ani křičet. Ve vztahu chci mít důvěru a klid. Láska je pro mě věcí rozhodnutí a já i Tomáš jsme se pro sebe rozhodli. Co vás nejvíc spojuje, v čem si rozumíte?

Máme oba stejný smysl pro humor a pojí nás i to, že jsme srdcaři. Buď někoho milujeme a pak se vším všudy a když nás někdo zklame, je to jasná a doživotní stopka. Spojují nás zásady, touha po klidu, určitá kontroverze a taky to, že je nám úplně jedno co si o nás kdo myslí.

Jak na Tomáše reaguje vaše dcera? Potažmo nejbližší?

Dcera je svátost a nerada o ní mluvím. Má známou mámu a sama si užije dost pohledů, když někam jdeme všichni tři. Našlapuju v téhle zóně potichu a pomalu. Tomáše zná a rozumí si. Je to kamarád, a tak to taky zůstane. Já jsem matka a já si ponesu jakékoliv stigma. Nikdy nebudu operovat dítětem jako věcí proti nikomu. A mluvit o tom, jak ona prožívá věci taky ne. Řeknu jen, že je nám dobře. Takže v tom lítáte až po uši, jak se říká?

To si pište. A hodlám si to užít co nejvíc, protože láska je ve finále to jediný, co má smysl.