Karel Hynek Mácha nebyl romantik, ale chlípník!

"Byl pozdní večer - první máj, večerní máj - byl lásky čas..." Báseň od Karla Hynka Máchy je známá snad všem už od základní školy. A také díky ní je měsíc květen spojován s časem plným romantiky a lásky. Jenže Mácha nebyl žádný romantik. Ale pěkný chlípník!

Školní učebnice nám ho vykreslují jako nekonečného romantika, který pro lásku trpěl stejně jako Vilém z jeho epické básně Máj. Navštěvujícího hrady a večer rozjímajícího na hřbitově. Realita ale byla jiná! Mácha nejraději navštěvoval svoji milenku Lori Šomkovou a spíše než do jezera, se rád nořil do hlubin jejího klína i pozadí. Důkazem toho je jeho intimní deník, do kterého si pečlivě zapisoval všechny své sexuální hrátky. Podle odborníků, jde o první českou ukázku pornografie.

Intimní deník pochází z roku 1835. Veřejnosti byl však utajen dlouhých 150 let. Erotické pasáže byly zašifrované a rozluštit se je podařilo v roce 1886 Jakubu Arbesovi. Když ale pochopil, oč v deníku jde, zděsil se. Pikantnosti o které šlo, si raději nechal pro sebe. Kolem Máchy se totiž vytvořil národní kult, který by se dal srovnat s kultem Svatého Václava. Zveřejnit realitu by se rovnalo svatokrádeži!

Na pražském Petříně stojí Myslbekova socha Máchy, který v ruce svírá šeřík. Ve skutečnosti by Mácha raději svíral v rukou, jak sám napsal, „mordyjánskou prdel“ Lori Šomkové. Se svou milenkou, která neuměla česky a oslovovala ho lieber Ignaz, se miloval, kde se jen dalo. Dvakrát denně a více. Lori si nechala všechno líbit. Mácha jí týral a omezoval ve styku s rodinou a přáteli. Vyžadoval po ní sex, kdy se mu zamanulo a na jejím názoru mu příliš nezáleželo.

"Odpoledne jsem chtěl na zemi; ona nechtěla. Už oblíkla šaty, bála se však ustavičně, že budu mrzutý. Potom se přece svlíkla a lehli jsme si u kamen; aby na nás žádný nepřišel."

"Po divadle byl venku p. Šabas s jeho mladou paní. Uvečer jsem ji pical dvakrát po sobě. Podruhé na stolicích u okna."

"Vzadu jsem ji fikal. Nechtěla dlouho, ale když jsem se stavěl mrzutý, šla přece. Bála se, že chci hluboko."

"Líbal jsem ji u kamen a díval jsem se na ni až dovnitř, pak jsem ji fikal u kamen, podruhé když odešla, opět jsem pical a vyšlo to, uvečer leželi jsme na sobě na kanapé, tam jsem ho měl v ní a seděla mi na klíně; pak jsem měl hlavu pod sukněmi, pak jsem ji pical vstoje vyzvednutou a vyšlo to."

"Hned časně ráno onanie."

"Já ji odkryl pozadu a koukal jsem se na ni. Ta má mordyjánskou prdel! Pical jsem ji pozadu. Mluvili jsme o tom, wie tief ich hinein je kommen bis. (jak hluboko dovnitř jsem se dostal)"

"Když jsem ji fikal, musila se přehnout přes stůl a stěžovala si, že ji to tuze bolí."

View this post on Instagram

A post shared by Annalisa (@bundleofbooks)

Mácha svou dívku prostě nešetřil a zacházel s ní brutálně. „Zachtělo se mi díry souženější. Bála se, že chci hluboko. Křičela, abych přestal. „Es tut weh. Jesuskote.“ Až z ní krev tekla. Nakonec jsem jí pical ještě sedmnáckrát.“ Stojí v jeho deníku. Po souloži si do deníku nezapomněl poznamenat, že “šel srát“. Přesto s ním tato „světice“ vydržela skoro tři roky. Dokonce mu porodila nemanželského syna Ludvíka, který poté, v pouhých devíti měsících zemřel. Jejich vztah ale ukončila náhlá básníkova smrt. Karel Hynek Mácha zemřel 6. listopadu kolem třetí hodiny ráno na cholerinu, což je lehčí průběh cholery a projevuje se dávením a průjmy. A protože se lidé báli nákazy, bylo jeho datum úmrtí na úřední listině posunuto o den dříve. Pohřben pak byl 8. listopadu v Litoměřicích, v den, kdy se měla konat jejich svatba.

Někdo by mohl namítat, že Mácha byl prostě normální chlap. Jenže běžní muži si své sexuální zážitky nemají potřebu zapisovat. Kdyby žil v dnešní době, psal by erotickou literaturu. Své sexuální fantazie by už nemusel cudně zahalovat do obrazů jarní přírody, kde „o lásce šeptal tichý mech" nebo "jezero hladké v křoví stinných zvučelo temně tajný bol".