Pomlázka s Ohnivým kuřetem? Velikonoce cukrářky Veruny, Trébla i nové postavy Mlejnkové

Pomlázka s Ohnivým kuřetem? Velikonoce cukrářky Veruny, Trébla i nové postavy Mlejnkové

Lucie Polišenská (role cukrářka Veruna)Když jsem ještě bydlela v Šumperku, tak jsem klasické zvyky dodržovala, ale od té doby, co jsem se přestěhovala do Prahy, je to horší. Není moc času a kolem je málo kluků, kteří by přišli s pomlázkou. (smích). Doma jsme zdobili vajíčka vždy stejným způsobem – přiložila se na ně nějaká střapatá rostlinka a převázala obvazem. Vajíčka jsme barvili buď ve slupkách z cibule, nebo v klasické barvě. Na vajíčko se obtiskl obrys rostliny a bylo celé žíhané od obvazu.

Vždycky mě ale štvalo, že jsme se my holky barvily s vajíčky a kluci už pak chtěli jenom slivovici. A když začínali chodit z druhé strany vesnice, než k nám došli, už byli někdy hodně společensky unavení. Ale Velikonoce mám ráda a na jaro se vždycky těším. Letos budu mít po dlouhé době kolem Velikonoc volno, tak bych chtěla jet do Šumperku a užít si je v klidu. Jít se třeba projít do lesa nebo po kopcích Jeseníků.

Petr Štěpánek (role Karel Trébl)Samozřejmě, že dodržuju velikonoční tradice, tedy alespoň některé. Ženy je potřeba vymrskat a tento zvyk si nenechám ujít, ať jsem v Praze, nebo někde venku. Žádná holka nemá šanci, ale jen dopoledne, protože odpoledne je to obráceně. Alespoň se to říká. Trochu mě mrzí, že tyto zvyky pomalu zanikají, patří k jaru. Jestli umím plést pomlázku? Samozřejmě. A dřív jsem si ji i sám pletl, a to jak z vrbových proutků, tak z bužírky.

Eva Decastelo (role paní Mlejnková) – objeví se na obrazovkách už 4. dubnaJá mám z Velikonoc velké trauma. Slavíme je kvůli dětem. Jdeme k vodě a nařežeme vrbové proutky, děti pletou s mým mužem pomlázky. Jelikož jsem na všechny manuální práce nešikovná, mám dovoleno pouze vázat mašle. Pak barvíme vajíčka, což děti moc baví. Já mám ale z dětství z Velikonoc velké trauma. Když mi bylo asi čtyři nebo pět let, šly jsme s maminkou k babičce.

Cestou jsme potkali bandu ožralých kluků, kteří měli pomlázky upletené z bužírky. Zastavili nás a chtěli vajíčka. Máma mě držela za ruku a řekla, že žádné nemá. Oni ji začali šupat těmi pomlázkami, a jak byli opilí, mlátili ji vší silou. Maminka mě popadla a utíkala se mnou v náručí k babiččinu domu, kde jsme se schovaly. Měla modřiny po celém těle. Dodnes si pamatuju, jak bušili na dveře a hulákali a já se klepala hrůzou. Takže Velikonoce jsem začala slavit zase až s dětmi. Býváme většinou v Želivě, odkud je můj manžel, kde se tradice ještě dodržují.