VERDIKT: 5 nezpochybnitelných důvodů, proč je Rytmus šašek!
Do kin vstupuje dokument RYTMUS sídliskový sen, ve kterém se dozvíte víc ze soukromí člověka, jenž se považuje za největší rapovou hvězdu střední Evropy a takové eso, že v názvu svého filmu musí mít jméno uvedené velkými písmeny.
My se vám pokusíme vysvětlit, proč to možná není zdaleka takový borec, jak si on a jeho fandové myslí.
Cíťa, nebo drsňák?
Hiphop je subkultura, ve které musí každý malinko hrát a patří k ní to, že se lidi občas tváří trochu drsnější nebo emocionálnější, než ve skutečnosti jsou. Rytmus to ale hrotí až moc. Jeden den si hraje na nového 50 Centa, další hází úsměvy a zamilované pohledy na Daru, o pár hodin později si v nějakém druhořadém love songu vylije srdíčko a pak blbne s ušima jako Mickey Mouse. Takže co s ním? Je to drsoň? Je to komik? Je to „ten vobyčejnej kluk vod vedle, kterýmu se akorát dařilo víc než tobě, ale vždycky bude vědět, odkud že jako že je, že jo“, romantická duše, nebo všechno dohromady? Nevíme. Ale možná je jen vypočítavý muzikant, který si chce tahat fanoušky úplně ze všech stran.
Je dobrej. Ale ne tak, jak si myslí
Rytmus se sám pasoval na krále slovenského, českého a snad i evropského rapu. Bylo by nefér tvrdit, že je to dřevo, co by se místo muziky mělo začít věnovat třeba krajinomalbě, to zase ne, ale faktem zůstává, že tenhle žánr se vyvíjí zatraceně rychle a v posledních letech se objevila spousta talentovanějších a zábavnějších rapperů a textařů, kteří zvládnou zaujmout spíš muzikou než tím, že jsou v televizních soutěžích a vyřvávají, kolik mají peněz. Rytmus pořád patří k těm nejvýraznějším, ale v rapu je něco jako Karel Gott. Na té špičce se drží, ale vlastně nikdo moc neví proč a nehodlá to moc řešit.
Zpívá o drsném životě na sídlišti
Upřímně – fakt si myslíte, že vyrůstat v paneláku je takové peklo, abyste o tom museli mít několik songů? Fakt si myslíte, že kámoši, se kterými jste v dětství vysedávali na parkovišti někde před Jednotou a kecali o životě, vám budou krýt záda do konce života? A fakt si myslíte, že je nutné opakovat to v každé třetí skladbě a s nostalgií vzpomínat na to, jak se žilo v sedmém patře ve 2+kk? Asi ne, co? Rytmus jo.
Nepovedená herecká kariéra
Rytmus to občas zkouší i před kamerou, jeho čuch na role ale není úplně ideální. Slovenská kriminálka Miesto Tieňov je sice povedená, ale rolí v Bastardech Tomáše Magnuska, filmovém ekvivalentu žaludečních potíží, by se asi moc lidí nechlubilo. Stejně jako tím, že si zahráli ve Smrtonosné pasti: Opět v akci, zdaleka nejhorším filmu z celé série, který prakticky zničil kariéru Bruce Willise. Rytmus se tu navíc mihl asi na půl vteřiny, neřekl ani slovo a navíc to bylo ve scéně, v níž Willis ani není. Takže ne, cesta do Hollywoodu přes dementní rasistická dramata a akčňáky, kvůli nimž filmoví fandové páchají rituální sebevraždy, fakt nevede.
Chová se občas jako hňup
Lidi, jako je Rytmus, by bez pozornosti médií asi nepřežili. A vzhledem k tomu, že když se člověk občas chová jako hovado, je to pro novináře a fanoušky zajímavější, než když je v pohodě, občas to i tahle hudební hvězda přežene. Takže tu máme bitky s ostatními rappery, srandovní přebírání hudebních cen, které pak přímo před fanoušky rozmlátí na kusy, směšně přehnané vulgarity a machrování s bohatstvím, které svou legračností připomínají dvanáctiletého fracka, co jako první přijde do třídy s novým iPhonem a ostatním se směje, že si ho ještě nekoupili. Jasné, respekt je na ulici důležitý, tímhle si ho ale Rytmus vybojuje maximálně u posluchačů, kteří ještě čekají na občanku.