21. září 2018 19:00
Vzpomínáte si na feťačku Katku? Po osmi letech se setkala se svou zachránkyní
Katka Zdroj: instagram/@dianasemerova
Kateřina Bradáčová (41) je díky dokumentu Heleny Třeštíkové (69) nejznámější drogově závislou osobou v Česku. Sice se snažila se svou závislostí už několikrát bojovat, vždy ale zklamala. Nejen okolí, Helenu, ale především sebe a svou dceru Terezku. A právě teď se setkala s režisérkou a svou ‚‚zachránkyní‘‘. Jejich setkání bylo skutečně emotivní.
Za jeden z nejznámějších časosběrných filmů české kinematografie je považován dokument Katka od Heleny Třeštíkové. Za tím stojí 14 let práce a času, který věnovala tehdy 19leté narkomance, se kterou se seznámila u protidrogové terapeutky. Původně měla být hlavní hrdinkou právě ona, jenže Katka zaujala mnohem víc. Jedním z důvodů bylo o to, že mladičká dívka dokázala svou závislost komentovat a reflektovat své stavy i životní situace.
A právě teď se Helena s Katkou po neuvěřitelných 8 letech setkaly. Ani jedna z přítomných dam neudržela slzy a Kateřina se nepřímým textem režisérce omluvila. ‚‚Já to dnes vidím jinak. Jsem ráda, že to tady můžu říct,‘‘ okomentovala drogově závislá svůj dosavadní přístup k celému projektu, kdy si myslela, že jí dokument spíše uškodil. ‚‚Bylo mi to hrozně líto, jelikož jsem naopak viděla pozitivní reakce u lidí, kteří ti projevovali podporu,‘‘ reagovala Třeštíková.
Na otázku, jak se k drogám Katka vlastně dostala odpovídá dost překvapivě: ‚‚Jak se to vezme. Pro mě první setkání s drogou bylo, když jsem četla knihu My děti ze stanice ZOO. Hlavní hrdinka bere drogy. Já říkám, že kdyby nebylo této knížky, tak bych možná drogy nikdy nebrala. Ta kniha mě inspirovala. Je to divný, tak kniha by měla vlastně odrazovat, ale mě ty věci odmala přitahovaly.‘‘ A stejně šokujícím způsobem pokračovala: ‚‚Byly to dva dny. Já ten perník dostala přímo jehlou, ale neměla jsem z toho žádnej pocit. Tak jsem si ho dala ještě jednou. Vydala jsem se na takovou diskotékovou party. Tam jsem to ochutnala ještě jednou a zalíbilo se mi to.‘‘
Odkud Kateřina vlastně pochází? Oba její rodiče vlastnili kolotoče a kočovali po celé republice. Kateřina má dvě sestry, kdy každá je od jiného otce. Po základní škole se dívka snažila ještě rok studovat, velmi záhy ovšem se studiem skoncovala. A právě v té době poprvé požila pervitin a drogy bere dodnes, tedy od svých 16 let. Už několikrát se snažila drogy přestat brát, ale nikdy nevydržela celý detox. Dnes žije po ulicích a sqatech a dochází do organizací, které drogově závislým pomáhají. Sama tvrdí, že bere tehdy, když na to má. A to se v poslední době neděje zas tak často.
Dnes má Katka namále a lékaři jí diagnostikují maximálně pět let života. Kvůli několika prodělaným žloutenkám a cirhóze jater dochází Katka poslední dva roky každý den pro dávky metadonu do centra pro závislé na pražskou Bulovku. A co to metadon vlastně je? Podává se lidem, kteří se snaží zbavit své závislosti na drogách, snižuje totiž touhu po nich a ulevuje abstinenčním příznakům. Jedna dávka je ale pořádně mastná, Katku vyjde na 200 korun.
V roce 2007 Katka otěhotněla s přítelem Romanem, který vždy tvrdil, že ‚‚nebere‘‘. A druhý den roku 2008 se jí císařským řezem narodila dcerka Terezka. Bylo samozřejmé, že Katka se o ni starat nemůže, proto se všichni shodli na tom, aby si holčičku vzala do péče její babička, tedy Katčina matka. Samotná Katka projevila iniciativu zbavit se své závislosti, aby mohla být nablízku své dcerce, ani jednou však nevydržela a zklamala tak nejen své okolí a Helenu, ale především sebe a Terezku. Její životní příběh a osud je dnes mezi drogami a squatery. Je ovšem otázkou, jak dlouho ještě s jejím životním stylem a vůlí potrvá.
Christiane F.
Reálný příběh třináctileté Christiane Felscherinowé, která žije v západním Berlíně koncem sedmdesátých let. Dívka je znuděná životem, doma se o ni příliš nezajímají a hledá tak útěchu všude možně. Náhle ale přichází nadšení z nově otevřené diskotéky v centru města. Je příliš mladá a tak ji nechtějí pustit dovnitř, proto se oblékne jako děvče lehčích mravů a vyrazí s nově nabytou kamarádkou do víru zábavy. Zde se setkává s partou problémových lidí, a aby se jim vyrovnala, začíná brát drogy. V necelých čtrnácti letech si tak buduje masivní závislost na heroinu, která ji vede k potřebě na drogy si vydělat. A tou nejsnazší cestou se jeví prostituce. Prostorem děje se stává v té době největší železniční stanice ve městě, známá jako Berlín Zoo. A právě tam se podobná zvěrstva tehdejší doby skutečně děla.
Prakticky každá ekonomicky vyspělá země si prošla menší či větší epidemií drogové závislosti, ale taktéž i vlnou reflexe drogové scény prostřednictvím sféry umění. Dětská drogová závislost a prostituce patřily v konzervativním prostředí Německa 70. let ke společenským tabu, ale nikdo se nesnažil s tím něco dělat. Když se náhle vynořili dva reportéři a zveřejnili materiál zpovědi mladičké prostitutky, setkali se jen s nepochopením, odsouzením a nemohli ani najít vydavatele. Když se přece povedlo knihu vydat, stal se z ní bestseller po celém světě a ovlivnil společenskou atmosféru a z Christiany rázem udělal celebritu. My děti ze stanice Zoo je zkrátka stejně jako dokument o Katce jedním z nejzásadnějších a nejtragičtějších feťáckých příběhů 20. století.
