Showbyznys

30. května 2015 04:47

Petr Cífka

Dobrodružství, nebo hazard se životem? Poznejte 7 nejtěžších hor světa

Horolezci, horolezkyně, horolezčata – nelezte na Everest. Ten je pro žabaře!

Chcete si užít trochu adrenalinu? Lezte nikoliv na Milešovku, ale zkuste zdolat osmitisícovku. Jenom mějte na paměti, že vás to bude stát nejen dost úsilí a peněz, ale dost možná i život. Učený prý z nebe nespadl, ale z hor takových spadlo už hodně. A Mount Everest je v porovnání s jinými horami vlastně celkem leháro. Ne, samozřejmě kecáme, ale díky obří popularitě nejvyšší hory světa se tu riziko úmrtí dostalo na přijatelná čtyři procenta. Každý pětadvacátý horolezec se už nikdy nepodívá do základního tábora. Cestou nahoru takových lidských zmrzlin potkáte hned několik. Nevyplatí se je snášet zpátky dolů, a tak jsou nahoře dokonale zakonzervovaní. Jenže co hory, kde je riziko smrti jedna ku deseti? Nebo tři ku jedné? Teprve po zdolání takových špičáků si můžete gratulovat. Pojďme si na ně ukázat alespoň prstem.

Manaslu (8156 metrů): 10% úmrtnost

Nepálská hora duchů je osmou největší na světě, ale pověst zabijáka si vysloužila díky nevyzpytatelným změnám počasí, lavinám, sesuvům půdy a nepřetržitým dešťům, které bičují pošetilé horolezce od roku 1956, kdy horu poprvé zdolala skupinka japonských horolezců.

Kanchejunga (8586 metrů): 15% úmrtnost

Jedna z nejvyšších a nejnebezpečnějších hor vůbec. Laviny jsou tu časté a nedají se předpovědět. Hora tyčící se na hranicích Indie a Nepálu se vzdala pouhým třem stovkám horolezců. Zbylých pár desítek nemilosrdně pohřbila. A ostatní? Ti jdou radši slézt statisticky bezpečnější Everest.

Dhaulagiri (8167 metrů): 16% úmrtnost

Sedmička bývá šťastné číslo, ale o Dhaulagiri to neplatí. Sedmou nejvyšší horu na světě např. z jižní strany nikdo nikdy nevylezl a i ti nejlepší horolezci, co mají za pasem několik osmitisícovek, to považují za sebevraždu. Dhaulagiri byla předposlední zdolanou osmitisícovkou vůbec. Kdykoliv se ji pokusí vylézt někdo bez předchozí zkušenosti s himálajskými velikány, jede domů v rakvi.

Nanga Parbat (8126 metrů): 21% úmrtnost

Kašmírská ikona má přezdívku lidožrout. Zdolat se ji podařilo až na dvaatřicátý pokus v roce 1951. Předchozích jedenatřicet výprav vydechlo na stěnách Nanga Parbatu naposled. A komu se to povedlo? Hermannu Buhlovi. Myslíte si, že jste drsní? Buhl zdolal Nanga Parbat bez cepínu a kyslíku. A hlavně sám. Výstup mu trval 40 hodin, spal vestoje, zavěšený do jediné jisticí skoby. O šedesát let později a se všemi technickými vychytávkami je ovšem lidožrout pořád stejně nebezpečný. Každý holt nemůže být Buhl.

K2 (8611 metrů): 29% úmrtnost

O ká dvojce jste už určitě slyšeli. Stačí si pustit stejnojmenný film nebo nějaký ten dokument a zjistíte, že tahle hora je snad ještě nebezpečnější při sestupu než při výstupu. V zimě se o její zdolání ještě nikdo nepokusil, v jiných ročních obdobích musíte bojovat s "pracujícím" ledem, častými lavinami a neustále se měnícími se podmínkami. Druhá nejvyšší hora na světě, ale díky historkám zdaleka nejvíc medializovaná jako ta nejnebezpečnější.

Annapurna (8091): 34% úmrtnost

Jižní strana Annapurny je považována za jeden z nejtěžších výstupů všech dob. Everest zdolaly spousty lidí, Annapurnu necelé dvě stovky. A přes šedesát mrtvol rozesetých po stěnách vám připomene, že máte zhruba třetinovou šanci svůj výstup dokončit. Nejčastější příčiny? Laviny, brutální počasí, výšková nemoc a přílišné sebevědomí. Tady vám příroda nakope zadek bez smilování.

Sdílejte článek
Štítky hora horolezec lavina

Přečtěte si také