Showbyznys

10. dubna 2015 16:16

Petr Cífka

ROZBOR EXPERTA: Jak moc dostává fyzika na frak v Rychle a zběsile 7?

Vzpomínáte na nekonečnou ranvej v šestém díle? Oproti sedmičce to byl hodně slabej čaj...

Prakticky ve všech recenzích posledního dílu Rychle a zběsile zjistíte, že se během akčních scén úplně kašle na fyzikální zákony. To je ostatně vidět už z upoutávek. Auta se tu snášejí na padáčcích, Diesel s Rockem a Stathamem si vyměňují bomby, které by poslaly na kapačky i samotného Hulka, a jedno auto tu dokonce proskakuje skrz tři mrakodrapy. V magazínu Vulture se rozhodli zavolat přítele na telefonu, profesora Loveridge, který na kalifornské Pierce College učí fyziku. Je to sice státní a nikoliv soukromá škola, ale zas tak špatnou pověst nemá, takže nebude od věci si profesora Loveridge vyslechnout. Pro případ, že byste někdy chtěli svým autem proskakovat mrakodrapy.

Abychom si onu scénu přiblížili. Vin Diesel a Paul Walker se nacházejí v mrakodrapovém komplexu Etihad Towers, který sestává celkem z pěti budov. Oni jsou v budově č. 2, té úplně nejvyšší (cca 330 metrů) a potřebují hodně rychle zmizet. Naštěstí je hned vedle nich zaparkovaný Lykan Hypersport – libanonský sporťák s devíti stovkami koní. Není to úplně nejrychlejší auto na světě, ale rychlé je dost. Teď je otázka, jestli je dostatečně rychlé pro zmíněný kaskadérský kousek:

Diesel a Walker se s autem rozjedou a přeskočí z jedné budovy do druhé. Tu projedou (protože jim nefungují brzdy) a proskočí do třetí, kde z vozu vyskočí, načež neovladatelný sporťák prorazí další stěnu a skončí stovky metrů pod nimi na tvrdé dlažbě. Je vůbec něco takového v reálu možné?

Nejdřív nechme mluvit čísla. Vzdálenost mezi budovami je cca 50 metrů a na rozdíl od např. Nebezpečné rychlosti vůz tuto vzdálenost nemusí překonat horizontálně, tj. dopadne o pár pater níž. Ponechme stranou obrovské štěstí, že hrdinové nenarazí do nosníku, ale přesně se trefí do dalšího okna (na šířku i výšku). Vůz je v záběru nakloněný ve vertikální ose cca o patnáct stupňů, což by znamenalo, že klesne jen o pouhá dvě patra. V takovém případě by však museli vyvinout dopřednou rychlost 160 km/h, což vzhledem k šířce celé budovy, ze které startují, není moc realistické.

Pokud by se propadli o čtyři patra (náklon vozu by však musel být podstatně dramatičtější), stačilo by pouhých 110 km/h, což už je plně ve schopnostech vozu. Na dopad pod takovým úhlem však není žádné silniční vozidlo připraveno. Při doskoku do druhé budovy by se vůz rozlomil, případně vážně zranil svou posádku, a nebyl by schopen druhého skoku.

Když ale připustíme, že onen náklon byl jediným opomenutím a že Diesel s autem mohl získat rychlost i počátečním kroužením, a potřeboval by tedy k rozjezdu na 110 km/h pouhých cca sedmdesát metrů, pak je... pak je podobný skok docela dobře možný! Profesor Loveridge ho dokonce označil za jeden z těch realističtějších kaskadérských kousků ve filmu.

Tak ještě že v Česku žádné pořádné mrakodrapy nemáme. Určitě by to hned někdo běžel vyzkoušet.


Přečtěte si také