Užívejte si učení! 4 důvody, proč by se všichni dospěláci hned vrátili do školy

Proč je lepší sedět v lavici a poslouchat výklad o ježkovi, než chodit každé ráno do práce?

Prázdniny jsou pryč, začíná září a na ulicích můžete potkat stovky kyselých ksichtů školáků a studentů, kteří se musí vrátit do školních lavic a tváří se kvůli tomu, jako kdyby se jim zhroutil svět. My bychom s nimi ale měnili hned. A těch důvodů je hned několik. 4. ZábavaŠkola není nuda, ale sranda. To každému dojde v okamžiku, kdy musí celý den strávit zavřený v kanclu. Učit se o lodyze a stvolu může být samozřejmě podobně zábavné jako čekání u zubaře, ale víte, že po pětačtyřiceti minutách máte klid. A fotbal o tělocviku, bordel během výtvarné výchovy (kreslit se potichu přeci nedá, ne?) a čirá anarchie, když má člověk dělat pokusy v chemii, to bohatě vynahradí. Připočtěte si k tomu pravidelně servírované obědy na doplnění energie nebo školní výlety, na nichž jde obvykle slušné vychování do háje hned potom, co se otevře první flaška té nejlevnější a nejhnusnější vodky, kterou koupil spolužák vypadající nejvíc dospěle... zábavy si prostě člověk užije dost.

3. Nula stresu

Jasně, tehdy ve školní lavici byla každá blbá známka problém a kvůli čtyřce z dějepisu se svolávala rodinná porada, na které bylo neučícímu se hříšníkovi pečlivě a dlouze vysvětleno, že pokud nebude vědět, kdy byla bitva u Kresčaku, skončí přinejlepším jako umývač hajzlů na Hlavním nádraží. V dospělosti ale většina z nás pochopí, že známky fakt nejsou všechno a že je celkem jedno, když někdo nezná rozdíl mezi Ruchovci a Lumírovci a nemá na vysvědčení vyznamenání. Na co se snažit na jedničku, když ta trojka, kterou jste dostali z biologie v osmičce, je při pracovním pohovoru vlastně každému úplně ukradená? S touhle informací z reálného světa by byl návrat do školních lavic extrémní pohoda.

2. Něco se tu dá naučitKdyž člověk sedí od půl deváté do pěti v kanclu a čumí do monitoru nebo se vrací z dvanáctihodinové šichty ve šroubárně a pak vidí, že mu na účet přijdou peníze tak akorát na zaplacení nájmu, jídla a pár pátečních piv, tak z toho radost moc nemá. A prostě musí přemýšlet o tom, jaké by to bylo, kdyby tehdy toho matikáře, jenž by svým výkladem uspal i člověka s litrem kafe v těle, poslouchal trochu víc. Třeba by i díky němu mohl dnes točit na burze miliony, místo 3+kk bydlet v prvorepublikové vilce na Ořechovce a do práce nejezdit ojetou Škodárnou, ale autem, vedle kterého vypadají káry Jamese Bonda jak východoněmecké Trabanty.

1. PrázdninyCo si budeme nalhávat, tohle nám chybí asi nejvíc. Červenec a srpen, kdy může člověk spát tak dlouho, jak se mu chce, zevlovat s partou kámošů, flákat se u vody a nedělat nic. Ti ambicióznější si skočí na nějakou tu brigádu a občas je nutné přežít dovolenou s rodiči, ale za ty dva měsíce bez zodpovědnosti to stojí. Dneska člověka nabije energií jeden týden u Mácháče s basou lahváčů po ruce. Představte si, jak byste vypadali na začátku září, kdybyste osm týdnů mohli mít mozek nastavený na třetinový výkon!