ODHALENO: Podle těchto 12 znaků poznáte inteligentní lidi od tupců. Jak zjistíte, že je váš kámoš úplně blbej?

Jestli na vás nějaký z těchto znaků sedí, gratulujeme, jste génius!

Zatímco někteří vědci se dohadují,který koeficient je důležitější, jestli inteligenční (IQ), nebo emoční (EQ), jiní provádějí mnohem komplexnější výzkum, aby pochopili, jak některé faktory – včetně vzhledu a chování – mohou ovlivnit intelektuální schopnosti člověka. A přišli s velmi nečekanými závěry. Ukázalo se, že na úroveň inteligence může poukazovat dokonce i vaše výška, váha, délka prstů nebo barva očí. Rozhodli jsme se proto sepsat seznam 12 znamení, podle kterých odhalíte nadanou a inteligencí obdařenou osobu. A kdo ví, třeba ji objevíte v sobě a zjistíte, že jste vlastně génius! Jak tedy poznáte inteligentní lidi?

1. Upřednostňují samotu před velkou hlučnou skupinou přátel

Chytří lidé nepotřebují velký okruh přátel, aby si dokázali užívat volného času. Výzkum nazvaný Jak inteligence, hustota obyvatel a přátelství ovlivňují moderní štěstí ukazuje, že inteligentní lidé si užívají chvílí strávených o samotě, zatímco společenský život je spíše vyčerpává, než aby jim dělal radost. Inteligentní lidé mají také tendenci mluvit sami se sebou, což je opravdu znakem pokročilé inteligence, nikoliv šílenství!

2. Naučili se číst v hodně brzkém věku

Fakt, že se některé děti naučí číst už v raném věku, z nich ještě nedělá inteligentnější než ostatní. Naopak, britští vědci věří, že chytřejší z nich dělá až samotné čtení. Je to zcela zřejmé: čím dříve jste se naučili abecedu, tím více knih jste přečetli a tím větší jsou vaše obzory. To samozřejmě platí pro ty, kteří čtou rozmanité knihy a nejsou zaměření poute na jeden žánr nebo autora.

3. Jsou starším sourozencem

Vědci z Edinburské univerzity dokázali, že starší děti mají vždy malou, ale statisticky významnou výhodu, co se IQ týče – to jejich je obvykle o 3 body vyšší. Ukázalo se taky, že tento rozdíl není spojen s biologickými nebo genetickými faktory, ale s psychologickou interakcí mezi rodiči a dětmi. Stojí však za zmínku, že Dmitrij Mendělejev byl nejmladší ze 17 sourozenců, a přesto dokázal vytvořit periodickou tabulku prvků, a zapsat se tak do historie.

4. Jsou nadprůměrně vysocí

Studie vědců z Princetonu ukázala, že vyšší děti často získávají více bodů z testů IQ a v dospělosti jsou taky mnohem bohatší. Na příklad Steve Jobs měřil 189 cm. Tato tendence je patrná již v raném dětství – rychleji rostoucí tříleté děti jsou v nejrůznějších testech lepší než jejich menší vrstevníci.

5. Chodili do hudebky

Jedna studie ukazuje, že děti, které navštěvovaly dvě různé hudební lekce (hra na hudební nástroj či zpěv) po dobu 9 měsíců, maly vyšší IQ ve srovnání s těmi, kteří navštěvovali pouze divadelní kroužek či vůbec žádný.

6. Nejsou obézní…

Výzkum z roku 2006 ukázal silnou korelaci mezi indexem tělesné hmostnosti a kognitivní funkcí. U lidí, jejichž BMI byl nadprůměrný, byl výsledek IQ nižší než u jiných skupin. Francouzští vědci analyzovali data od 2 200 respondentů pod dobu 5 let a dospěli k závěru, že obvod pasu je přímo spojený s vysokými hodnotami IQ. To je pravděpodobně způsobeno tím, že lidé s vyšší IQ vydělávají více, a mohou si tak dovolit pravidelné lékařské prohlídky a lepší péči o své zdraví.

7. … ale fakt si neužívají cvičení

Během experimentu zjistili američtí vědic, že lidé, kteří upřednostňují intelektuální práci, jsou méně aktivní a naopak ti, kteří tolik neprahnou po poznání, se spíše věnují cvičení. Inteligentnější lidé totiž preferují spíše takové činnosti, které vyžadují vytrvalost a intenzivní duševní úsilí, například šachy. Vezmeme-li v úvahu předchozí bod, dostaneme se do začarovaného kruhu: pasivní způsob života vede k nadváze, což má negativní dopad na IQ člověka. Je tedy potřeba si uvědomit, že vyvážený zdravý životní styl je nutností.

8. Mají modré oči

Profesorka z Univerzity v Louisville tvrdí, že lidé s modrýma očima mají vyšší IQ ve srovnání s těmi, jejichž barva očí je tmavší. Mnoho geniálních lidí – jako třeba i Stephen Hawking – mělo a má modré oči. Jejich nositelé dokážou zvládat náročné situace tak, že se soustředí na čas a racionální rozhodnutí. Lidé s hnědýma očima se ale nemusí být, mají taky své silné stránky – vykazují skvělé výsledky, když je potřeba rychle reagovat.

9. Jsou přecitlivělí na hluk

Vrzání podlah, křupání chipsů a dokonce i hlasité dýchání – všechny tyto běžné každodenní zvuky jsou pro lidi s vysokým IQ velmi rušivé. Vědci z Univerzity v Helsinkách napsali studii, která ukázala silnou souvislost mezi schopností člověka najít nekonvenční řešení a neschopností ignorovat okolní hluk. Pro takový stav dokonce existuje skutečná diagnóza, která se nazývá misofonie (snížená tolerance ke konkrétním zvukům). U lidí s tímto syndromem dochází ke změnám mozkové aktivity, když osoba vedle nich například křupe při jedení chipsů.

10. Jejich prsteníček je delší než ukazováček

Jeden norský lékař popsal metodu, která určuje směřování lidské osobnosti na základě poměru délky prstů. Pozorování ukázalo, že čím delší má člověk prsteníček, tím lépe se dokáže vyrovnat s matematickými problémy, slovní úlohy pro něj ale mohou být velkou výzvou. Výzkumný pracovník z Univerzity v Cambridge pak zjistil, že úspěchy lidí ve finanční sféře lze předvídat podle délky jejich prstů. Ukázalo se, že lidé, jejichž prsteníček je delší než ukazováček, mají vyšší příjmy.

11. Jsou úzkostliví a mají sklony k panice

Jedna psychologická studie dokázala, že chytří lidé jsou náchylnější k pesimismu, protože přemýšlejí nad nejrůznějšími nepříjemnými situacemi, které by se jim mohly stát. Tvrdí, že intelektuálové jsou zvyklí analyzovat zážitky z minulosti a na jejich základě pak věnují větší pozornost tomu, co by se mohlo stát v budoucnosti. Na jedné straně jsou tak lépe připraveni na možné životní obtíže, na druhé straně jsou ale nuceni žít v neustálém stresu.

12. Hrozně nadávají

Může to znít trochu nelogicky, ale používání sprostých slov opravdu značí vysoký intelekt. Inteligentní lidé totiž nejspíš, mají tak dobrou slovní zásobu, že že používají širokou škálu výrazů pro co nejpřesnější vyjádření svých emocí. Až donedávna přitom byl zažitý stereotyp, že sprostě mluví hlavně lidé s nízkým vzděláním kvůli nedostatečné slovní zásobě. Studie několika věhlasných psychologů ale ukázala opak: čím více vzdělaný člověk byl, tím častěji nadával.