ODHALENO: Proč jsou někteří lidé posedlí seriály o vrazích? Může za to biologie, tvrdí experti

Proč jsou lidi fascinováni sériovými vrahy? 1 Zdroj: Netflix

Proč mají lidé posedlost sériovými vrahy, zejména v oblasti médií?

Ať už to bylo několikaletá posedlost seriálovým Dexterem, nebo čerstvě veleúspěšný seriál o Jeffreym Dahmerovi, lidé zkrátka milují sériové vrahy. Nebo alespoň ty, co se objevují na jejich televizních obrazovkách či v kinech. Vezměte si třeba úspěch Mlčení jehňátek. Jenže tyto úspěchy sebou přinášejí i negativní efekt, a to že rodiny obětí těchto monster často musí znova prožívat trauma spojené se smrtí jejich blízkých. Navíc se tím vytváří početná skupina lidí, která si idealizuje činy těchto vrahů, případně i samotné vrahy, kteří se tak stávají v určitém světle dokonce hrdiny, což naopak může vést k inspirování dalších podobně nemocných lidí, aby konali podobné skutky. Takových případů se jenom za posledních pár let objevilo bohužel hned několik.

Penn Badgley on people obsessing over serial killers like Jeffrey Dahmer:

“You need to look inside… With our show, you’re meant to fall in love with him, that’s on us. Ted Bundy? That’s on you. Jeffrey Dahmer? That’s on Netflix. That is squarely on the shoulders of Netflix.” pic.twitter.com/oysrfj6yEf
— Pop Base (@PopBase) February 13, 2023

Nyní každopádně experti přišli s vysvětlením, proč vlastně některé lidi příběhy sériových vrahů tolik fascinují. Podle Coltana Scrivnera z institutu Recreational Fear Lab zkoumajícího tyto vlivy na lidský mozek, je za vším naše přirozená snaha nabrat co nejvíce informací o potenciálním nebezpečí, jaké by nám mohlo hrozit. Lidé podle něj touto vlastností disponují už tisícovky let, od doby, kdy jsme se naučili používat řeč a bránit sami sebe nebo naše blízké. Naše mysl se zkrátka pasivně snaží získat co nejvíce informací o všem, co by nám mohlo ublížit, a pak taková nebezpečí proaktivně řešit. Vezměte si rodiče, kteří své děti učí, aby si od cizích lidí nikdy nic nebrali a ani s nimi nemluvili. Tyto rady nevycházejí z nějaké osobní zkušenosti, ale jsou čistě preventivním opatřením, protože společnost už stovky let ví, jaké riziko při takovém kontaktu může hrozit.

Sledováním seriálů o sériových vrazích se tak naše mysli učí a informují o činnostech a situacích, ve kterých se lidé vystavují nebezpečí, abychom to pak v reálném životě mohli aplikovat a dávat si na sebe větší pozor. I proto je tak těžké od takových děl odtrhnout zrak. Je to doslova pud sebezáchovy, který nás nutí se na ta zvěrstva dívat dál a dál.