Iva Janžurová v exkluzivním rozhovoru: Někteří chlapi jsou na zabití

Iva Janžurová s Pavlem Zedníčkem v komedii Sbohem zůstávám! Zdroj: Divadlo Kalich

Když už se herecká legenda Iva Janžurová rozhodne přijmout nabídku mimo své domovské Národní divadlo, musí stát za to. Dvě takové vzácné herecké příležitosti našla v Divadle Kalich, na jehož jevišti září v komediích Na mělčině a Sbohem, zůstávám!.

Ve hře Na mělčině v Divadle Kalich hrajete mámu své skutečné dceři Sabině. Čím vším je vám vaše postava Ingrid blízká?

Především právě tím, že také mám dvě dcery. Je to blízkost vlastně docela nedůležitá, nicméně můžu pro Ingrid čerpat i ze svých mateřských zkušeností. Děti nás od jisté chvíle mají za slabé či slábnoucí osoby, které si koledují o shovívavost a o maximálně povinnou úctu ke stáří. Snaha být rovnými partnery vůči jejich rozpaženým křídlům je holt dětinskost. A to je ve hře Na mělčině pěkně zachycené.

Druhou komedii Sbohem, zůstávám! napsala slavná francouzská herečka Isabelle Mergaultová, protože nenacházela dost kvalitních textů. Pociťujete stejný nedostatek?

Od ranných hereckých let jsem si psala dramatické texty, a to nejen z radostného pocitu tvorby, který jsem při tom zažívala, ale právě také z toho důvodu nenacházení dostatku předloh ke komediálním výkonům. Přitahovaly mě formy grotesek, bláznivých převlekových komedií. Toužila jsem, když mi říkali, že mám dar lidi rozesmávat, abych svůj dar nepromarnila v mělkých, neslaných-nemastných úkolech.

Jaká musí komedie být, aby vás zaujala?

Odvážila bych se radši definovat, jaký mi chutná řízek: šťavnatý, křupavý, nikoli vyklepaný paličkou do milimetrové výšky, přesně slaný a i s kapkami citronu a i s pikantním přídechem česneku. Ale podobně přitažlivě vám zavoní dobrá komedie. Někdy po prvním přečtení, někdy v polovině zkoušek, někdy až s prvními diváky… Je to trochu sázka do loterie, naše svaté instinkty se mohou i mýlit.

Proč je dobrých komiček méně než dobrých komiků?

Tak asi ženy nemají tolik času? My té profesi asi neobětujeme všechno. Chce to fyzickou sílu i mozek. Odhodlání nedělat kompromisy. Komika je nejtěžší obor herectví. A mužští partneři na scéně musí být rození gentlemani, aby nám to dovolili.

Komedie Sbohem, zůstávám! se stala událostí už z toho důvodu, že se v ní poprvé setkáváte na jevišti s další výtečnou komičkou Janou Paulovou. Jak se rodilo vaše herecké partnerství?

Obě jsme pracovaly na plné obrátky. Moje obrátky se Janiným nemohly vyrovnat i přesto, že mi ona dávala potají náskok. Celou dobu jsem trošku pokulhávala za iluzemi o své kondici. Jana Paulová vlastně vykonávala i úlohu mého osobního manažera, chválila mě, zkusila ochotně všechny moje nápady, věrohodně mi tvrdila, jak pěkně vypadám – teď už jí to půjde hůř.

Jak to?

Začala nosit oční čočky. (smích)

Hrdinky této hry přemýšlejí, zda by jim nebylo lépe bez jejich protějšků. Dospěla jste někdy i vy k pocitu, že muži jsou „na zabití“?

Nikdy bych nemohla říct, že všichni. Tu a tam některý ano. V naší francouzské komedii jsou to zrovna ti dva ze dvou, co jsou tam břitkou autorkou napsáni, ale zrovinka kolega Pavel Zedníček "v civilu" je muž k zulíbání.

Program Divadla Kalich a možnost koupit si vstupenky najdete TADY.