Jiří Mádl zase za hajzlíka: ale já neumím malovat a neberu drogy

Jirka Mádl hraje ve Vejšce sígra Kolcmana Zdroj: archiv filmu Vejška

Herec Jiří Mádl se znovu objeví v roli "sígra" Michala Kolmana v pokračování populárního filmu Gympl, tentokrát s názvem Vejška. Tak jsme se hned Jiřího zeptali, jak se najednou cítí jako vysokoškolák.

Pokud bychom měli srovnávat: Gympl, nebo Vejška?

Vejška je prostě krok dál. Nejen pro naše hrdiny, ale předpokládám, že i pro fanoušky Gymplu. Je drsnější, reálnější a v něčem komičtější.

Jak moc jsou podle vás postavy hlavních hrdinů Kolmana a Kocourka a jejich kamarádky Julie reálné?

Ani vlastně nevím, jestli mají reálný předobraz, ale já prostě hraju už postavu, kterou jsem hrál, jen je starší, zkušenější a mnohem zkaženější. Kocourek má taky svůj vývoj. A Julie má ohromný tajemství. A ta, pokud vím, skutečný předobraz má.

Postavu Kolmana jste v souvislosti s Gymplem označil za hajzlíka, se kterým jste se ale kdysi ztotožnil v tom, že jste měl i vy jako student víceletého gymnázia čtyři podmínečná vyloučení. Je vám v něčem blízký?

Asi vůbec ničím. Autům moc nerozumím, mám stálej vztah a bohatý rodiče jsem nikdy neměl a už nikdy mít nebudu. Taky neumím malovat a neberu drogy, nikomu.

Ať už je to s vašimi sympatiemi ke Kolmanovi jakkoliv, hrajete ho s velkou lehkostí. Čím to?

Tak že bych se v předchozí odpovědi mýlil? :-)

Myslíte si, že by mohla mít Vejška ještě další pokračování?

Jo, jo, jo. Nevím, o čem by bylo, ale rád bych s hrdiny Gymplu a Vejšky a jejich diváky stárnul dál. Snad to nebude Pracák.

Sám jste studoval několik škol a nedávno i v zahraničí. Jaký je podle vás rozdíl mezi studiem v Čechách a v zahraničí?

Já nebyl v Americe na klasické vysoké škole. Je to škola, která nabízí především tzv. přenositelné kredity. Rozdíl bych viděl především v poměru teorie a praxe. Na New York Film Academy to byla praxe tak z 80 %. U nás je to spíš 50 na 50.

V Americe jste studoval scenáristiku. Proč zrovna tento obor?

Vždycky jsem to chtěl dělat. Vlastně jsem se primárně nesoustředil na herectví, ale doufal jsem, že začnu psát. V Americe pak proto, že jsem tam měl klid na práci.

Zanedlouho po premiéře Vejšky vstoupí do kin váš režijní debut Pojedeme k moři, k němuž jste si napsal i scénář. Herectví, scenáristika, režie – co je teď vašemu srdci nejbližší?

Scenáristika. Je tam nejvíc ze mě. Jakej bude ten film, takovej jsem já… snad teda nebude úplně blbej.

Jako herec jste musel určitě mnohé od nejrůznějších režisérů odkoukat. Prozradíte nějakou inspiraci nebo podobnost vaší režijní práce s jiným starším kolegou z této branže?

Z každého si člověk může něco vzít. Pracoval jsem s opravdu velkými jmény jako Jakubisko, Vorel, Sláma, Nvota nebo Janák. To vás samozřejmě ovlivní a trošku naučí. Zároveň se v některých začíná člověk poznávat. Nebo spíš v určitých aspektech jejich práce.

Gympl vidělo přes 500 tisíc diváků v kinech a k tomu byl v roce 2007 dokonce nejvíce legálně stahovaným českým filmem. V čem podle vás tkvěl úspěch Gymplu?

Myslím, že tam jde především o to skutečné dobrodružství, kterým sprejerství je. Samozřejmě je to dětinské a buranské jít ničit majetek, ale i když jsou to vlastně děti, tak jim některé, byť malé nebezpečí hrozí. Když je chytí, dostanou nejspíš jen na prdel nebo zaplatí pokutu, ale je to pořád reálnější než hrát videohry. Navíc v Gymplu a stejně tak ve Vejšce je neohraná atmosféra skutečné noční Prahy, školní prostředí a samozřejmě skvělé herecké výkony, co si budeme povídat…

-dad-