Mistr v surfování Otmar Oliva: horší než žralok je tulivý delfín

Otmar Oliva na pláži Zdroj: Milan Zámečník

Otmar Oliva (28) žije skoro ideální život. Cestuje po celém světě a živí se tím, co ho baví: surfováním.

Jak se Čech, který se dostane k moři průměrně tak jednou za rok, dostane k surfování?

V dnešní době už skoro každý zná někoho, kdo má nějaké zkušenosti se surfováním a může vám poradit, nebo třeba doporučit surfový kemp. Já začínal v roce 2004 v Americe s bráchou. V té době jsme o tom nevěděli vůbec nic. Spousta lidí si řekne, umím jezdit na snowboardu, na surfu to bude stejné, ale to vůbec není pravda. Jsou to úplně odlišné sporty. My jsme s bráchou někde našli malé prkno, s kterým jezdí profesionálové, ale to jsme v té době samozřejmě nevěděli, hodili ho do vody a plácali jsme se na něm jak velryby.

A jak vám to šlo?

Byli jsme tam tři léta po sobě a zpětně si neuvědomuji, že bych sjel jedinou dobrou vlnu. Navíc jsme zjistili, že ta oblast byla na surfování sice super, ale v zimě a ne v létě, kdy jsme tam byli my. Byl to mazec.

Kdy vás surfování chytlo tak, že jste se mu začal věnovat profesionálně?

Mojí sestru Terezu napadlo pořádat kempy pro zájemce o surfování. Dali jsme se dohromady s jedním Amíkem, kterému jsem ze začátku překládal a pak jsem začal sám učit.

Musel jste si udělat nějaké speciální zkoušky, abyste mohl učit?

V Čechách jsme zatím dva, kteří mají certifikát ISA, International Surf Association, který platí po celém světě, a díky tomu můžu učit skoro kdekoliv. Jde o určitý standart v surfingu, ale asociace zastupuje i surfovou komunitu jako celek. Musel jsem skládat zkoušky z psychologie, ze surfování, kdy musíš ukázat, že umíš sjet různý vlny a dokážeš určitý technický prvky. Dělali to ve Francii lidé z celého světa: Španělé, kluci z Tahiti, Němci…

Co bylo nejhorší?

Asi teoretická část, kdy jsme se museli nabiflovat docela dost knížek v angličtině o vlnách, geografii, dějiny surfu, ale i meteorologii, první pomoc… Ta bezpečnost je asi nejdůležitější. Teď si mi na pláži zlomil jeden kluk zub, protože končila týdenní lekce, kde používají relativně bezpečná pěnová prkna a ten kluk si chtěl vyzkoušet plastové, které je rychlejší. Řekl jsem mu, vezmi si ho, až si budeš jistý… A on si hned zlomil zub.

Udělal jste si vy osobně nějaké zranění na surfu?

Těch jsem měl docela dost. Zlomený nos, naštíplou kost, zápěstí, pořezané kotníky od ploutviček, které jsou vzadu na prkně. To jsou běžné věci…

Kde nejčastěji surfujete?

Jezdím po celém světě. Surfování je hlavně o cestování a testování. Člověk chce pořád poznávat nové a nové věci a možnosti. Někdo říká, že má třeba hned za barákem skvělé podmínky pro surfování, ale stejně bude cestovat, protože chce poznávat další místa.

Jaká místa tě nejvíc fascinovala?

Když to vezmu od západu, tak v Kostarice byli jedny z nejlepších vln, jaké jsem, kdy jezdil. Ale v současné době je tam příliš mnoho lidí. V Dominikánské republice jsou super vlny na učení a taky tam jsou dobrý mejdany, díky levnému rumu. Moje oblíbené místo je ale Lanzarotte a moje srdcovka je Francie. Tam jsou docela těžké vlny a velmi rychle se to tam mění. Ted jedu na Srí Lanku, kde máme nově dům přímo na pláži u spotu, který zatím nikdo moc nezná. Donedávna to tam bylo opuštěné, ale už se to tam začíná měnit. A ted jsem tam objevil jednu z nejhezčích pláží, které jsem, kdy viděl.

A jaká byla cesta, na kterou nikdy nezapomenete?

To bylo asi v Austrálii, kde jsem cestoval malou dodávkou. Spal jsem na pláži a projel celé východní pobřeží. Pak jsem se jel podívat i na Nový Zéland, což je trochu surfařská exotika, protože tam je hodně studená voda. Ale je tam vlna, která se dá jet až 12 minut v kuse. Nastoupíš na začátku zátoky a prostě jedeš. Je to jedna z nejdelších vln na světě a ta mě naprosto uchvátila.

A co hrozba útoku žralokem?

Tak já jsem nikdy nebyl v přímém ohrožení života, ale žralok je ve vodě celkem běžná věc. Jenže to nebezpečí, že tě kousne, není až tak velký. Na štípnutí komárem umře kolem pěti tisíc lidí ročně a na kousnutí žralokem ročně tak do stovky. Podle mě je to hrozně přeceňovaná věc. Třeba v Austrálii tam je ve vodě žralok skoro všude, ale to neznamená, že zaútočí, a že nemůžeš do vody. Víc nebezpečný jsou třeba delfín, kteří jsou známý svým sexuálním libidem. Ty mají tendenci se na člověka vrhnout. Prý jsou hodně tulivý.