ODHALENO: V tomhle věku údajně budete nejvíc nešťastní, říká studie. Uhádnete, kdy to bude?

Téměř nikdo není šťastný pořád, přesto ale existuje věkové rozmezí, v kterém jsou lidé prokazatelně šťastní nejméně.

Nová studie zkoumala, v kterém období života jsou lidé nejméně šťastní. Většina z nás určitě vnímá jako nejvíc šťastné období v životě dětství a jako to nejméně oblíbené pak „krizi středního věku“. No, je sice běžné, že lidé začínají mít deprese právě kvůli krizi středního věku, ale experti teď přišli ještě s dalším novým fenoménem, který se skloňuje pod spojením „krize čtvrtletí“. Tato krize se objevuje už kolem dvacátého roku života. Zatím ale není jasné, jestli nárůst nešťastnosti kolem dvaceti let souvisí přímo s věkem, nebo je obecným jevem.

Nová studie publikovaná v časopise Journal of Economic Behavior & Organisation (Blanchflower, 2020) systematicky zkoumala tuto otázku u velkého vzorku lidí. Ve studii autor analyzoval data od více než 14 milionů účastníků z více než 40 různých zemí. Účastníci odpovídali na otázky týkající se následujících tematických skupin týkajících se neštěstí:

1. Duševní zdraví (tato kategorie zahrnovala otázky týkající se „špatných“ dnů duševního zdraví jako jsou deprese, obavy, smutek, stres, napětí, špatné nervy, fóbie či panika, úzkosti, pocity sklíčenosti a neštěstí)

2. Sociální interakce a pocity (tato kategorie zahrnovala otázky týkající se pocitu vyčlenění ze společnosti, neschopnosti překonat obtíže, ztráty důvěry v sebe sama, přemýšlení o sobě jako o bezcenné osobě, pocitu selhání, osamělosti a pocitů napětí)

3. Fyzická pohoda (Tato kategorie zahrnovala otázky týkající se prožívání bolesti a nespavosti)

4. Národní blahobyt (tato kategorie byla zaměřena na to, zda se situace v zemi respondenta v okamžiku provedení studie zhoršuje).

Výsledky byly zcela jasné:

V celé Evropě a Spojených státech dosáhlo neštěstí svého vrcholu na konci 40 let respondentů, konkrétně ve věku 49 let. Obecně neštěstí následovalo po celou dobu života křivku ve tvaru kopce. Malé děti tedy jsou poměrně málo nešťastné, ale postupně pocity neštěstí rostou až do věku 49 let. Následně nešťastnost opět klesá a starší dospělí jsou v průměru méně nešťastní než lidé kolem 49 let. Výsledky studie proto silně podporují existenci „krize středního věku“ jako obecného jevu v různých zemích. Naproti tomu neexistovala žádná silná vědecká podpora pro existenci „krize čtvrtletí“.

Proč tedy po 49 letech opět klesá nešťastnost?

Autor studie uvedl tři různé návrhy. Za prvé, lidé se mohou vzdát plnění nesplnitelných snů a spokojit se s realistickými cíli, které by mohly pomoci snížit jejich nešťastnost. Zadruhé, méně nešťastní lidé mohou žít déle, což vede ke snížení nešťastnosti ve stáří. Za třetí, může to být kontrastní efekt, ve kterém starší lidé vidí, jak ostatní v jejich generaci onemocní a umírají, a cítí se tak vděčnější za to, že jsou stále v dobrém zdravotním stavu, čímž snižují neštěstí.