Žena utrpěla vážné poranění mozku a vrátila se do minulosti. Myslí si, že žije v sedmdesátkách
Kvůli zranění mozku si žena myslí, že je puberťačkou v sedmdesátých letech.
V roce 2012 se tehdy jednapadesátiletá Alison Winterburn podívala do zrcadla a nemohla uvěřit svým očím. Místo očekáváné puberťačky uviděla svůj skutečný odraz ženy v pokročilém věku a nic nechápala. Po vážném poranění mozku totiž zůstalo její vědomí v 70. letech. „Byla jsem šokovaná, když jsem uviděla starší ženu, jak se na mě dívá, a ne tu mladou dívku, kterou jsem očekávala,“ vzpomíná Winterburn na moment totálního šoku.
Za tento stav mohla virová encefalitida neboli zánět mozku, který ženu podvědomě vrátil do minulosti a ukotvil ji v sedmdesátých letech. „Nejděsivější na tom bylo, že poranění mozku způsobilo extrémní krátkodobou i dlouhodobou ztrátu paměti,“ řekla žena s tím, že záchvat zmatku trval několik dlouhých týdnů.
“As brain injury survivors with invisible disabilities, we must pat ourselves on the back occasionally. Self-praise is not easy. Remember, courage keeps our determination going and you are not alone!"
— Headway - the brain injury association (@HeadwayUK) May 5, 2020
My life in lockdown by Alison Winterburn: https://t.co/ynmhgx8TrP
Bez podpory rodiny by to však Winterburn nikdy nezvládla. I pro ně toto období bylo ale velmi těžké. „Dlouho jsem nedovolila manželovi kupovat noviny, protože mě děsily ty zprávy a přemrštěné ceny. Nedokázala jsem pochopit ten časový skok a realitu jednadvacátého století,“ vysvětlovala.
Postupně se však začala pomalu smiřovat se skutečným „já“ středního věku i s tím, že je vdaná a má děti. Během několika měsíců se musela naučit, kdo vůbec je a co během těch „ztracených“ let vůbec zažila. Nepoznávala svou rodinu, domov ani přátele. Jako učitelka psychologie se však snažila sama se sebou zacházet jako s případovou studií, což ji povzbuzovalo k tomu, aby nic nevzdávala. A ačkoli už její život nejspíš nikdy nebude jako dřív, stále se učí a neztrácí naději.