Sokol, Geňa a Míša: Co se děje na jejich třídních srazech?

Známá trojka ve filmu Vybíjená Zdroj: FTV Prima

Třídní srazy jsou fenomén a kolikrát se na nich dějí opravdu zajímavé věci... Potkáte staré lásky, kdo měl pětky je úspěšný, premiant třídy může být bezďák... Jak jsou na tom s třídními srazy Ondřej Sokol, Richard Genzer a Michal Suchánek, hvězdy filmu Vybíjená, který jde do kin 12. března?

Vybíjená vypráví příběh spolužáků z gymnázia, kteří se po pětadvaceti letech sejdou na třídním srazu a hodnotí, co se jim v životě za to čtvrtstoletí povedlo nebo nepovedlo. A paradoxně možná právě ti, kterým se příliš nevěřilo a v době studentské vypadli jako životní outsideři, dosáhli životního uspokojení a štěstí.

Co nám Geňa, Suchoš a Ondřej řekli o vlastních třídních srazech?

„Scházíme se dost často. Ale nikdo si nikdy nepamatuje konec akce,“ tvrdí herec Richard Genzer o setkání se spolužáky. Michal Suchánek to má ještě složitější. „Vzhledem k tomu, že jsem na Konzervatoři prošel několik tříd, někteří spolužáci rovněž a propadávali jsme přes několik ročníku, ani nevím, který maturitní sraz je vlastně můj.“

Pro Ondřeje Sokola byla – zdá se - podobná akce dost inspirativní. „Za svůj život jsem absolvoval pouze jediný abiturientský sraz, navíc nechtěně, a celý je poměrně věrně zaznamenaný v mém filmu Krásno. :-)“

Filmy podle literární předlohy Michala Viewegha patří k nejúspěšnějším titulům posledních dvou desetiletí. Počítáme-li i původní scénář k filmu Svatá čtveřice, je Vybíjená již 10 celovečerním filmem podle Michala Viewegha.

„Náhoda tomu chtěla, že jsem dělal Michalovu první filmovou adaptaci a teď jsem dokončil tu zatím poslední. V obou případech mně dal důvěru a nic mi nevnucoval,“ říká režisér Petr Nikolaev, který před lety debutoval právě adaptací úspěšné Vieweghovy knížky Báječná léta pod psa. To, že měl režisér naprostou volnost, uvidíte i na videu ze zákulisí – neváhal totiž některé obrazy za šamanských tanců spálit.

Spisovatel Michal Viewegh začínal jako učitel, a tak může mít se srazy nejen s bývalými spolužáky, ale i se svými žáky, dost zkušeností.

„Své bývalé žáky ze zbraslavské základní školy se snažím dále netraumatizovat, tj. neoživovat v nich všechny ty děsivé vzpomínky ,“ říká spisovatel a dodává „Mých vlastních gymnaziálních třídních srazů nebylo moc, ale absolvoval jsem myslím skoro všechny. Se spolužačkami (a jedním spolužákem) z Filozofické fakulty UK se stýkám často - a moc rád.“