6. září 2018 11:10
Kdo se obul do Božského Káji? Jeho hudební kolega Petr Janda!
Karel Gott Zdroj: instagram/@gott_karel
Frontman legendární kapely Olympic Petr Janda (76) si svého kolegu z hudební branže Karla Gotta (79) pořádně vychutnal. Zavzpomínal totiž na rok 1977 a podepisování Anticharty. Prý to bylo celé blbost a Karlova slova považuje za hloupá. A jak to tedy bylo?
Významnou osobou celého dění byla herečka Jiřina Švorcová (†83). Ta byla rovněž v pozici komunistické funkcionářky. 28. ledna 1977 přečetla jako první právě ona prohlášení umělců, které mělo oficiální název Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru. A už jen o pár dní později se připojily další osoby veřejného dění jako zpěváci a herci dnešního Divadla Radka Brzobohatého.
Právě Petr Janda teď zavzpomínal a celé dění okomentoval. Prý seděl u stolu s Karlem Gottem a Ladislavem Štaidlem. Přítomna byla i Eva Pilarová. No a právě Karel hovořil o tom, jak je skvělé v bolševismu tvořit. A dělal to údajně jen proto, aby si podmanil vlasti a mohl jezdit do Německa, kde prosperoval.
Karel Gott na tohle období a svá slova pyšný není a snaží se téma neotevírat. ‚‚Já jsem konkrétně přímo nesloužil ani jednomu režimu. Jestliže jsem někomu posloužil, tak spíš tomu, že jsem podepsal Dva tisíce slov. A u takzvané Anticharty, to jsme skočili na špek. Zneužili nás! O tom jsem vyprávěl už mnohokrát,‘‘ nechal se před lety Slavík slyšet. Zároveň dodával, že nezpíval v době tyranů. To by ho prý na pódia ani nepustili. Navíc, nebyl jediný hvězdný muzikant, který prohlášení proti Chartě 77 podepsal. I přesto se to rockerovi Jandovi ale nelíbí.
Antichartu se v té době rozhodli nepodepisovat třeba Vladimír Mišík, Ivan Vyskočil či Táňa Fisherová. Mezi podepsanými se objevil Zdeněk Svěrák či Jiří Lábus. Ti se ovšem později veřejně omluvili a dodali, že považují svůj čin za chybu.
Charta 77
Charta 77 vznikla prvotně jako protest proti nedodržování základních lidských práv a svobod v někdejším totalitním Československu. Autoři úvodního prohlášení a jejich okolí z nich vytvořili neformální opoziční skupinu, která stála v čele protirežimního boje.
Prvními mluvčími Charty se stal bývalý prezident a dramatik Václav Havel a filosof Jan Patočka. Za dobu pouhého týdne své podpisy pod text připojilo 242 lidí. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo 1898 signatářů a jen 25 z nich svůj podpis veřejně odvolalo.
Úvodní prohlášení tvrdí, že Charta 77 je ‚‚volné, neformální a otevřené společenství lidí různých přesvědčení, různé víry a různých profesí, které spojuje vůle jednotlivě i společně se zasazovat o respektování občanských a lidských práv v naší zemi i ve světě.‘‘
